ECLI:CZ:NS:2015:22.CDO.3253.2014.1
sp. zn. 22 Cdo 3253/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně R. P., zastoupené JUDr. Václavem Surovým, advokátem se sídlem v Praze 10, Korunní 810/104, proti žalované Z. V., zastoupené Mgr. Jakubem Pohlem, advokátem se sídlem v Praze 2, Belgická 32, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 19 C 154/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2013, č. j. 29 Co 339/2013-231, takto:
I. Rozsudek odvolacího soudu se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 58 261,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na účet advokáta JUDr. Václava Surového.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 6 550,- Kč na účet advokáta JUDr. Václava Surového.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 9 („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. března 2013, č. j. 19 C 154/2006-208, výrokem pod bodem I. zrušil podílové spoluvlastnictví účastnic k budově postavené na pozemku parc. č. 445, k pozemkům parc. č. 445 a parc. č. 446, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na LV č. 684 pro k. ú. H. Výrokem pod bodem II. přikázal uvedené nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně R. P. Výrokem pod bodem III. uložil žalobkyni zaplatit žalované na vypořádání spoluvlastnického podílu částku 2 645 000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem pod bodem V. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu ke státu – Obvodnímu soudu pro Prahu 9.
Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 28. listopadu 2013, č. j. 29 Co 339/2013-231, výrokem pod bodem I. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a výrokem pod bodem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 5 626,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně.
Odvolací soud výrok II. o náhradě nákladů řízení, které žalobkyni vznikly v důsledku jejího právního zastoupení advokátem v odvolacím řízení, posuzoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přičemž odkázal na §1 odst. 1, §7 bod 4. a §9 odst. 1. Takto stanovil výši odměny za dva a půl úkonu právní služby částkou 3 750,- Kč, dále počítal náhradu hotových výdajů 3 x po 300,- Kč a náhradu DPH ve výši 21 % ve výši 976,50 Kč, celkem tedy 5 626,50 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu, konkrétně proti výroku II., podává žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 občanského soudního řádu („o. s. ř.“) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 1 o. s. ř.
Žalobkyně přípustnost dovolání spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
Žalobkyně se domnívá, že odvolací soud při stanovení výše náhrady nákladů odvolacího řízení za právní zastoupení žalobkyně nesprávně aplikoval ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., když vycházel z ustanovení §7 bod 4. a §9 odst. 1. Podle názoru žalobkyně měl odvolací soud při stanovení výše náhrady aplikovat §8 odst. 5 a §7 bod 6. uvedené vyhlášky, neboť hodnota věci byla přesně stanovena znaleckým posudkem vypracovaným Ing. Vladislavou Klikošovou ze dne 13. 9. 2012, č. 574-24/12, částkou 5 290 000,- Kč. Základem pro výpočet odměny advokáta je v tom případě cena celé věci po odečtení ceny podílu klienta, tj. částka 2 645 000,- Kč. Z této tarifní hodnoty činí odměna za jeden úkon právní služby dle §7 bodu 6. uvedené vyhlášky 18 900,- Kč. V odvolacím řízení byla odměna advokáta stanovena za dva a půl úkonu právní služby (podrobně specifikované v dovolání), tři režijní paušály po 300,- Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 48 100,- Kč ve výši 10 101,- Kč. Celkem odměna advokáta činila 58 201,- Kč.
Žalobkyně navrhuje, aby dovolací soud změnil rozsudek odvolacího soudu ve výroku II. tak, že uloží žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 58 201,- Kč, případně aby rozsudek odvolacího soudu ve výroku pod bodem II. zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací [§10a občanského soudního řádu („o. s. ř.“)] po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení), řádně zastoupenou advokátem, v zákonné lhůtě stanovené v §240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, kterou odvolací soud řešil v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu. Dovolání je důvodné, protože spočívá na nesprávném právním posouzení ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), při stanovení výše náhrady nákladů vzniklých žalobkyni za její právní zastoupení advokátem v odvolacím řízení. Odvolací soud správně dovodil, že žalobkyně, která měla úspěch v odvolacím řízení ve věci samé, má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, které jí vznikly v souvislosti s jejím právním zastoupením advokátem. Správně také vycházel při stanovení výše náhrady z vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013. Při stanovení výše náhrady však chybně vyšel z tarifní hodnoty 10 000,- Kč stanovené v §9 odst. 1 a ze sazby mimosmluvní odměny uvedené v §7 bodu 4. advokátního tarifu. Ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je však třeba podle §8 odst. 5 advokátního tarifu vycházet při stanovení tarifní hodnoty z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta (spoluvlastníka), směřuje-li návrh na přikázání věci klientovi. Cena vypořádaných nemovitostí byla v řízení zjištěna ve výši 5 290 000,- Kč a po odečtení podílu žalobkyně činí 2 645 000,- Kč. Tato částka je tarifní hodnotou, ze které bylo nutné sazbu mimosmluvní odměny stanovit podle §7 bodu 6. advokátního tarifu. Odměna za jeden úkon právní služby tak činí 18 900,- Kč. Za dva a půl úkonu činí odměna 47 250,- Kč [§11 odst. 1 písm. g) a k) a odst. 2 písm. f)]. Dále náleží advokátu náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300,- Kč, celkem 900,- Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, která činí 10 111 Kč (§151 odst. 2 o. s. ř.). Celkem tedy výše náhrady nákladů právního zastoupení, která měla být žalobkyni přiznána podle §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., činí 58 261 Kč.
Nejvyšší soud vzhledem k tomu, že odvolací soud o náhradě nákladů řízení rozhodl nesprávně a na základě dosavadních výsledků řízení bylo možné rozhodnout, změnil rozsudek odvolacího soudu v akcesorickém výroku o nákladech odvolacího řízení pod bodem II. podle §243d písm. b) o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně, jejímuž dovolání bylo vyhověno, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z náhrady za soudní poplatek z dovolání ve výši 2 000,- Kč a z odměny za zastoupení advokátem v dovolacím řízení s vypracováním dovolání. Ta je dána podle §1 odst. 2, §8 odst. 1, §7 bodu 5. a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky 177/1996 Sb., částkou 3 460,- Kč, a paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle §13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem 3760,- Kč. Náklady jsou zvýšeny o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 790,- Kč. Celkem náhrada nákladů řízení činí 6 550,-Kč (4 550,- Kč + 2 000,- Kč za soudní poplatek). Lhůta a místo k plnění vyplývají z §160 odst. 1, §149 odst. 1 a 167 odst. 2 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, je žalobkyně oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 28. ledna 2015
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu