ECLI:CZ:NS:2015:22.ND.212.2015.1
sp. zn. 22 Nd 212/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci oprávněné T-Mobile Czech Republic, a. s. , se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, IČO: 64949681, zastoupené JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Praze 7 – Holešovicích, Jankovcova 1518/2, proti povinnému U. N. , o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 31 EXE 5019/2015, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 31 EXE 5019/2015, projedná a rozhodne Okresní soud v Kladně.
Odůvodnění:
Exekutorka JUDr. Jana Škofová, Exekutorský úřad Kladno, se sídlem v Kladně, Petra Bezruče 1416, požádala Okresní soud v Litoměřicích o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 2 823 Kč s příslušenstvím a nákladů nalézacího řízení ve výši 3 346 Kč.
Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 30. dubna 2015, č. j. 31 EXE 5019/2015-19, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a předložil věc Nejvyššímu soudu k určení, který okresní soud má věc projednat a rozhodnout. V odůvodnění soud uvedl, že povinný neprochází registrem obyvatel, podle sdělení Ministerstva vnitra České republiky, Odboru azylové a migrační politiky, je povinný státním příslušníkem G., jenž měl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání do 1. 11. 2010. Poslední známá adresa jmenovaného je „P., P., H.“. Jelikož v projednávané věci nelze zjistit podmínky místní příslušnosti, soud proto s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, vyslovil svou místní nepříslušnost a předložil věc k vyřešení otázky místní příslušnosti Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2000 Sb., exekučního řádu (dále „exekuční řád“), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení platí, že je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů, a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť nemá místo pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud také uvedl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu je sídlo exekutora, který má být podle návrhu oprávněné pověřen provedením exekuce [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2013, sp. zn. 22 Nd 155/2013 (obě rozhodnutí dostupná na www.nsoud.cz )].
Nejvyšší soud proto podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Kladně tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. července 2015
Mgr. Michal Králík, Ph. D.
předseda senátu