ECLI:CZ:NS:2015:22.ND.342.2014.1
sp. zn. 22 Nd 342/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Československé obchodní banky, a. s., IČO: 00001350, se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, zastoupené Mgr. Jiřím Žákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 60/28, proti povinným: 1) J. R., M. N. V. a 2) T. R., N., pro 291.669,12 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 18 EXE 307/2014, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 18 EXE 307/2014 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 10.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Igor Ivanko podal dne 25. července 2014 k Okresnímu soudu v Břeclavi žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinných pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 291.669,12 Kč s příslušenstvím.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 11. září 2014, č. j. 18 EXE 307/2014-15, vyslovil podle §105 odst. 2 občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“) svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po marném uplynutí lhůty k odvolání oprávněným věc předloží dle §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu České republiky, aby určil, který soud věc projedná a rozhodne. V odůvodnění usnesení uvedl, že nařízení exekuce na základě rozsudku Okresního soudu v Břeclavi je v pravomoci soudů ČR, avšak podmínky místní příslušnosti nelze zjistit. Rovněž uvedl, že „v návrhu je povinná 1) označena bytem v M. N. V. Dle evidence CEO byl pobyt občana na této adrese ukončen 11. 11. 2005. Ani v exekučním titulu není žádný z povinných označen pobytem v České republice. Předvolání k jednání nalézacího soudu bylo dle systému ISAS OS Břeclav povinné 1) zasláno na adresu v N. Povinnému 2) byl ustanoven opatrovník pro nemožnost doručení. Nalézacím řízení soud zjišťoval i pobyt povinných u matky povinné 1), ta však na výzvu nereagovala“.
Podle §45 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „exekuční řád“), je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný bydliště, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Podle §11 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Břeclavi podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení a k sídlu exekutora pověřeného provedením exekuce rozhodl, jak uvedeno ve výroku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. února 2015
Mgr. David Havlík
předseda senátu