ECLI:CZ:NS:2015:23.CDO.1561.2015.1
sp. zn. 23 Cdo 1561/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně TOTALs. r. o. , se sídlem v Praze 8, Pobřežní 620/3, PSČ 186 00, IČO 41189671, zastoupené JUDr. Janem Šťovíčkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, proti žalované 1) V. K., žalovanému 2) J. K. , zastoupených JUDr. Antonínem Tichým, advokátem se sídlem v Příbrami, Pražská 141, PSČ 261 01, a žalovanému 3) P. K. , zastoupenému JUDr. Petrem Čápem, advokátem se sídlem v Dobříši, náměstí Svobody 1, PSČ 263 01, o zaplacení částky 2 145 143,41 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 6 C 181/2012, o dovolání žalovaných 1), 2) a 3) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. října 2014, č. j. 29 Co 459/2014-321, takto:
I. Řízení o dovolání žalovaných se zastavuje .
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení společně a nerozdílně částku 20 812 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce JUDr. Jana Šťovíčka, advokáta se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00.
Odůvodnění:
Okresní soud v Příbrami rozsudkem ze dne 2. října 2013, č. j. 6 C 181/2012-234, rozhodl, že první žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 459 373,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 295 194,17 Kč od 21. 4. 2008 do zaplacení, s úrokem z prodlení 0,05 % denně z částky 576 898,62 Kč od 1. 5. 2008 do zaplacení, s úrokem z prodlení 0,05 % denně z částky 587 280,46 Kč od 11. 5. 2008 do zaplacení (výrok pod bodem I), že druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 353 305,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 71 464,65 Kč od 21. 4. 2008 do zaplacení, s úrokem z prodlení 0,05 % denně z částky 139 663,54 Kč od 1. 5. 2008 do zaplacení, s úrokem z prodlení 0,05 % denně z částky 142 176,92 Kč od 11. 5. 2008 do zaplacení (výrok pod bodem II), že třetí žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 332 465,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 67 249,24 Kč od 21. 4. 2008 do zaplacení, s úrokem z prodlení 0,05 % denně z částky 131 425,35 Kč od 1. 5. 2008 do zaplacení, s úrokem z prodlení 0,05 % denně z částky 133 790,46 Kč od 11. 5. 2008 do zaplacení (výrok pod bodem III), že první žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 197 764 Kč, že druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 47 877 Kč, že třetí žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 45 053 Kč (výrok pod bodem IV), že první žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami na náhradu nákladů řízení 601 Kč, že druhý žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami na náhradu nákladů řízení 145 Kč, a že třetí žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami na náhradu nákladů řízení 137 Kč (výrok pod bodem V).
K odvolání všech žalovaných Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. října 2014, č. j. 29 Co 459/2014-321, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (výrok pod bodem I) a stanovil všem žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradu nákladů odvolacího řízení 62 436 Kč (výrok pod bodem II).
V záhlaví uvedený rozsudek odvolacího soudu napadli první žalovaná, druhý a třetí žalovaný dovoláním, jež první žalovaná a druhý žalovaný vzali následným podáním ze dne 16. dubna 2015, které bylo soudu doručeno dne 20. dubna 2015, zpět a třetí žalovaný vzal dovolání zpět podáním ze dne 14. července 2015, které bylo soudu doručeno dne 14. července 2015.
Dle obsahu spisu se žalobkyně k dovolání první žalované a druhého žalovaného, jakož i k dovolání třetího žalovaného, vyjádřila podáním ze dne 17. března 2015 a navrhla dovolání odmítnout jako nepřípustné, popřípadě zamítnout jako nedůvodné a požaduje náhradu nákladů dovolacího řízení. Uvádí, že odvolací soud se s odvolacími námitkami žalovaných dostatečně vypořádal a řádně rozhodnutí odůvodnil. Za nedůvodnou a účelovou považuje i námitku věcné nepříslušnosti, neboť se nejedná o vztah mezi podnikateli a navíc ji dovolatel nikdy v průběhu řízení nevznesl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. bod 2 článku II., zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Z důvodu zpětvzetí dovolání všemi žalovanými Nejvyšší soud dovolací řízení vůči všem žalovaným podle ustanovení §243c odst. 3 věty druhé o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť řízení o dovolání první žalované a druhého a třetího žalovaného bylo zastaveno pro zpětvzetí dovolání. Žalobkyně má právo na náhradu nákladů, jež zahrnuje odměnu advokáta ve výši 16 900 Kč podle §1 odst. 2, §6 odst. 1, §7 bod 6, §8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za vyjádření se k dovolání, tedy za jeden úkon právní služby, a dále zahrnuje náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč podle §2 odst. 1 a §13 odst. 3 advokátního tarifu, to vše zvýšeno o náhradu za daň z přidané hodnoty podle §137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 20 812 Kč.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 18. srpna 2015
JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á
předsedkyně senátu