ECLI:CZ:NS:2015:23.CDO.2721.2012.3
sp. zn. 23 Cdo 2721/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně La Boutique Suisse s.r.o. , se sídlem v Praze 1, Pařížská 17, PSČ 110 00, IČO 48113522, zastoupené opatrovníkem JUDr. Irenou Schejbalovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Bubeníčkova 752/3, PSČ 615 00, proti žalované CONVERSE s.r.o., se sídlem v Praze 8, Bojasova 1243, IČO 25065718, zastoupené JUDr. Zuzanou Greco, advokátkou, se sídlem v Praze 10, K Sokolovně 37/2, PSČ 104 00, o zaplacení částky 4 980 245 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 Cm 15/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2012, č. j. 3 Cmo 404/2008-136, takto:
Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 29 040 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení a dále ve stejné lhůtě částku 5 300 Kč na účet České republiky - Městského soudu v Praze.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. července 2008, č. j. 10 Cm 15/2007-92, uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 2 490 122,50 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75 % od 14. 7. 2007 do 31. 12. 2007, ve výši 10,50 % od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008 a ve výši 10,75 % od 1. 7. 2008 do zaplacení (výrok pod bodem I), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit dalších 2 490 122,50 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75 % od 14. 7. 2007 do 31. 12. 2007, ve výši 10,50 % od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008 a ve výši 10,75 % od 1. 7. 2008 do zaplacení (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem III).
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 27. března 2012, č. j. 3 Cmo 404/2008-136, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích pod body I a III a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího a předchozího dovolacího řízení.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) usnesením ze dne 29. června 2015, č. j. 23 Cdo 2721/2012-204, dovolání žalované odmítl (výrok pod bodem I) a rozhodl, že žalobkyně má vůči žalované v plném rozsahu právo na náhradu nákladů dovolacího řízení s tím, že jejich výše bude stanovena samostatným usnesením (výrok pod bodem II).
Rozhodl tak poté, co plná moc zástupkyně žalobkyně zanikla v důsledku prohlášení konkursu na majetek žalobkyně usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. dubna 2013, č. j. MSPH 78 INS 4931/2013-A-10, a Nejvyšší soud usnesením ze dne 4. června 2015, č. j. 23 Cdo 2721/2012-198, ustanovil žalobkyni pro řízení v této věci opatrovníka – JUDr. Irenu Schejbalovou, advokátku, se sídlem v Brně, Bubeníčkova 752/3, PSČ 615 00.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. července 2015, č. j. 10 Cm 15/2007-209, byla opatrovníku žalobkyně podle §7 a §12a vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přiznána odměna v celkové výši 5 300 Kč, která mu byla Městským soudem vyplacena (viz č. l. 213).
Rozsudek odvolacího soudu, který byl napaden dovoláním, byl vyhlášen před 1. lednem 2013, kdy nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) provedená zákonem č. 404/2012 Sb. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto vzhledem k bodu 7 článku II části první uvedeného zákona o dovolání rozhodoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012 a stejně postupoval i v tomto rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 a §149 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady dovolacího řízení za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání). Podle §8 odst. 1 vyhlášky, [z níž dovolací soud vycházel s ohledem na zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, k němuž došlo – s účinností od 7. května 2013 – nálezem pléna Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12], odpovídá tarifní hodnota výši peněžitého plnění v době započetí úkonu právní služby, v této věci tedy ke dni vyjádření k dovolání dne 29. srpna 2012. Tarifní hodnota odpovídá podle citovaného §8 odst. 1 výši peněžitého plnění a jeho příslušenství – v dané věci šlo o úroky z prodlení od 14. července 2007 do 29. srpna 2012 v celkové výši 1 358 397,05 Kč, celkem tedy činí tarifní hodnota 3 848 520 Kč. Náklady sestávají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 23 700 Kč [§1 odst. 2 věta první, §6 odst. 1, §7 a §8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. prosince 2012 – srov. článek II vyhlášky č. 486/2012 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif] ] a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby podle §13 odst. 3 uvedené vyhlášky, při připočtení náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 5 040 Kč podle §137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy žalobkyni přísluší náhrada ve výši 29 040 Kč. Žalovaná je dále povinna podle §149 odst. 2 o. s. ř. zaplatit státu – Městskému soudu v Praze náhradu hotových výdajů ustanoveného opatrovníka a odměnu tohoto opatrovníka za zastupování, což podle usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. července 2015, č. j. 10 Cm 15/2007-209, činí 5 300 Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto usnesení, mohou se žalobkyně a Česká republika – Městský soud v Praze domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 30. září 2016
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu