ECLI:CZ:NS:2015:23.CDO.4186.2014.1
sp. zn. 23 Cdo 4186/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobce D. H., se sídlem v Kuřimi, Havlíčkova 441/2, PSČ 664 34, IČO 47437235, zastoupeného Mgr. Pavlem Šmídem, advokátem, se sídlem v Brně, Jaselská 940/23, PSČ 602 00, proti žalovanému V. J., se sídlem ve Vřesině, Nová 257/11, PSČ 747 20, IČO 48833941, zastoupenému Mgr. Ladislavem Myšákem, advokátem, se sídlem v Bílovci, Ostravská 314, PSČ 743 01, o zaplacení částky 262 971,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 21 Cm 33/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. června 2013, č. j. 7 Cmo 43/2013-90, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. června 2013, č. j. 7 Cmo 43/2013-90, není přípustné podle ustanovení §237 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva ve smyslu §237 o. s. ř.
Žalobce spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání v tom, že odvolací soud rozhodl v rozporu s konstantní judikaturou dovolacího soudu, představovanou rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 28. března 2007, sp. zn. 32 Odo 1403/2005.
Tato rozhodnutí však rozporná nejsou, neboť na řešení otázky posuzované v uvedeném rozhodnutí sp. zn. 32 Odo 1403/2005 není rozhodnutí odvolacího soudu v nyní posuzované věci založeno.
V obou případech jde o posouzení toho, zda došlo k uzavření smlouvy o dílo, a to z hlediska ustanovení §536 odst. 3 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), podle něhož cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. Dohoda o ceně díla nebo způsobu jejího určení je ve smyslu §269 odst. 1 obch. zák. podstatnou částí smlouvy o dílo a tudíž nezbytnou podmínkou pro vznik smlouvy o dílo, jak uvedl Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí sp. zn. 32 Odo 1403/2005.
V rozhodnutí sp. zn. 32 Odo 1403/2005 dospěl Nejvyšší soud k závěru, že cena nebyla ve smlouvě dohodnuta, jestliže měla být dohodnuta v dodatku ke smlouvě.
V nyní posuzované věci se jednalo o skutkově odlišný případ, v němž odvolací soud dospěl k závěru, že akceptovaná objednávka, jejíž součástí je i příloha č. 1, obsahuje dohodu o ceně díla.
Ze shora uvedeného vyplývá, že nebyly naplněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v §237 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. března 2015
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu