ECLI:CZ:NS:2015:23.ND.321.2015.1
sp. zn. 23 Nd 321/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci manželů Ing. B. K. , zastoupené Mgr. Hanou Kuncovou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Marie Cibulkové 394/19, PSČ 140 00, a Mgr. R. K., o rozvod manželství, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 56 C 311/2013, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 56 C 311/2013 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Zlíně.
Odůvodnění:
U Obvodního soudu pro Prahu 6 je pod sp. zn. 56 C 311/2013 vedeno řízení o rozvod manželství účastníků.
Podáními ze dne 12. června 2015 (č. l. 230), 7. července 2015 (č. l. 251) a úkonem ze dne 9. září 2015 do protokolu (č. l. 263 – 265) Mgr. R. K. navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu ve Zlíně, což odůvodnil tím, že před Okresním soudem ve Zlíně je pod sp. zn. 28 C 45/2015 veden spor stejných účastníků na ochranu osobnosti, v níž je v pozici žalobce, přičemž bude navrhovat spojení obou věcí, přičemž ve věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 28 C 45/2015 je zastoupen advokátem ze Zlína. Důvody rozvodu manželství jsou popsány v žalobě na ochranu osobnosti. Dalším důvodem je skutečnost, že se přestěhoval do obvodu Okresního soudu ve Zlíně.
Manželka Ing. B. K. s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně nesouhlasí. Podle jejího názoru nejsou dány důvody pro delegování věci k uvedenému soudu. Má za to, že je žádoucí dodržet článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a ustanovení §383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Příslušným v této věci je Obvodní soud pro Prahu 6.
Podle ustanovení §12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu – Obvodnímu soudu pro Prahu 6 a Okresnímu soudu ve Zlíně, jemuž má být věc přikázána, návrh Mgr. R. K. na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti dle §12 odst. 2 o. s. ř.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen mimořádně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Okolnosti uváděné Mgr. R. K. v nyní posuzované věci, tedy to, že u jiného soudu probíhá jiné řízení těchto účastníků, nelze považovat za důvod k delegaci věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, neboť není podkladu pro závěr, že by tak bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Obvodního soudu pro Prahu 6. Navíc v přezkoumávané věci s návrhem manžela Mgr. R. K. manželka Ing. B. K. výslovně nesouhlasila. Stejně tak není důvodem k delegaci věci jinému soudu skutečnost, že účastník po zahájení řízení změnil své bydliště.
Nejvyšší soud proto návrhu Mgr. R, K, na přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. října 2015
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu