ECLI:CZ:NS:2015:23.ND.55.2015.1
sp. zn. 23 Nd 55/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze 3 – Vinohrady, Orlická 4/2020, PSČ 130 00, IČO 41197518, proti povinnému C. V. T. , o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 18 EXE 1665/2014, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 18 EXE 1665/2014 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Dne 19. listopadu 2014 požádal soudní exekutor Mgr. Kamil Brančík Okresní soud v Břeclavi o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného C. V. T.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 13. ledna 2015, č. j. 18 EXE 1665/2014-15, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.
Soud prvního stupně uvedl, že povinný není zapsán v centrální evidenci obyvatel České republiky a neprochází ani evidencí ISAS. V daném případě tak nelze určit místně příslušný exekuční soud ve smyslu §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „exekuční řád“). Za daných okolností tedy Okresní soud v Břeclavi vyslovil, že jsou v souladu s §11 odst. 3 o. s. ř. dány předpoklady pro určení místně příslušného soudu Nejvyšším soudem.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud.
Podle §45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu §6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Okresní soud v Břeclavi.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. února 2015
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu