ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.2355.2015.1
sp. zn. 25 Cdo 2355/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně P. Č. , zastoupené JUDr. Martinem Soukupem, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská 2575/31a, proti žalovanému J. H. , zastoupenému Ing. Mgr. Jaroslavem Kuželem, advokátem se sídlem v Jičíně, 17. listopadu 1074, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 5 C 41/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. ledna 2015, č. j. 47 Co 280/2014-98, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9.400,- Kč k rukám Ing. Mgr. Jaroslava Kužela, advokáta se sídlem v Jičíně, 17. listopadu 1074, do tří dnů od právní moci usnesení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jičíně rozsudkem ze dne 15. dubna 2009, č. j. 5 C 41/2008-31, zastavil řízení co do částky 100 000 Kč, rozhodl o vrácení soudního poplatku, žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 200 000 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalovaný na základě smlouvy o dílo uzavřené se žalobkyní prováděl stavební práce na dostavbě domu žalobkyně a jejího manžela, práce však nebyly dokončeny a řádně provedeny - vadně byla provedena střecha na přístavbě, která nezabraňuje vnikání srážkové vody do chráněných konstrukcí, na mnoha místech pláště dostavby je nesprávná výpočtová teplota rosného bodu, vnější kontaktní zateplovací systém nebyl řádně proveden a dokončen, podlahy byly provedeny v různých výškách, což omezuje bezpečné užívání domu, apod. Náklady na nezbytné opravy přístavby činí dle znaleckého posudku 200 000 Kč a tuto částku soud podle §420 obč. zák. žalovanému uložil zaplatit z titulu náhrady škody.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 6. ledna 2015, č. j. 47 Co 280/2014-98, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé změnil tak, že žalobu na zaplacení 200 000 Kč zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se i s jeho závěrem, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, jak žalobkyně tvrdila, na rozdíl od soudu prvního stupně však dovodil, že nárok na náhradu nákladů potřebných k odstranění vad práce provedené žalovaným na nemovitosti, tedy k tomu, aby zhotovitelem bylo poskytnuto objednateli takové plnění, k jakému byl podle smlouvy povinen, odpovídá právu z odpovědnosti za vady podle §648 obč. zák. s tím, že k uplatnění nároků vyplývajících z odpovědnosti za vady bylo nezbytné vytčení vad v záruční době.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ust. §237 o. s. ř. s tím, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Namítá nesprávné právní posouzení a vady řízení před odvolacím soudem (nebylo jí řádně doručeno předvolání k jednání, o odvolacím řízení nevěděla, bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti). Namítá, že odvolací soud nesprávně po právní stránce posoudil její nárok, neboť v jejím případě nejde o nárok z vadného plnění, protože nedošlo ani k předání a ani k dokončení díla, když žalovaný práce nedokončil. Navrhla zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové a vrácení věci k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání uvedl, že námitky procesních pochybení odvolacího soudu jsou neopodstatněné a nemají oporu v obsahu spisu. Rozhodnutí odvolacího soudu plně vychází z rozhodovací praxe dovolacího soudu a je s ní v souladu. Navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto, neboť podle §237 o. s. ř. není přípustné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.), po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou – účastníkem řízení, zastoupeným advokátem (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Porušení závazkové povinnosti provést řádně objednané dílo je předpokladem jak odpovědnosti za vady, tak odpovědnosti za škodu. Otázka rozlišení nároku z vadného plnění a nároku na náhradu škody způsobené v důsledku vadného plnění byla dovolacím soudem opakovaně řešena. Odpovědnost za vady sleduje, aby se objednateli dostalo od zhotovitele plnění bez vad, a není-li tomu tak - sjednané plnění bylo vadné (tedy samotný výsledek činnosti zhotovitele vykazuje vady), nastupuje odpovědnost za vady. Odpovědnost za škodu je dána za újmu, jež vznikla jako následek tohoto vadného plnění, tedy za jinou újmu, než je vadné provedení samotného díla. Nárok na náhradu nákladů potřebných k odstranění vady provedené úpravy, tedy k tomu, aby zhotovitel poskytl objednateli takové plnění, jaké byl podle smlouvy povinen, odpovídá právu z odpovědnosti zhotovitele za vady provedené úpravy (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu: ze dne 24. dubna 2003, sp. zn. 25 Cdo 1618/2001, ze dne 29. 1. 2003, sp. zn. 25 Cdo 270/2001, ze dne 16. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1619/2007, ze dne 10. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1849/2001, uveřejněné pod číslem 27/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a stanovisko uveřejněné pod č. 12/1989 tamtéž) .
Podstatné je, zda náhrada je požadována za náklady potřebné k odstranění vadně provedené práce či za újmu vyvolanou následky nekvalitní práce. Sama okolnost, zda došlo formálně k předání díla, není rozhodující. V dané věci žalobkyně požadovala na žalovaném náhradu za jím nekvalitně provedenou práci, a to v částce, kterou musela, resp. bude muset vynaložit na odstranění vad a předělání díla po něm. Odvolací soud při svém rozhodnutí plně respektoval konstantní judikaturu a nelze dovodit, že by se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
Dovolatelkou namítané vady řízení samy o sobě nemohou být důvodem přípustnosti dovolání.
Vzhledem k tomu, že dovolání žalobkyně není podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. srpna 2015
JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu