ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.2562.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 2562/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce S. Č., proti žalovanému R. Š., zastoupenému JUDr. Vladimírem Krčmou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Střelecká 437, o 595.962,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 10 C 30/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. prosince 2013, č. j. 25 Co 557/2013-419, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. prosince 2013, č. j. 25 Co 557/2013-419, jímž byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. června 2013, č. j. 10 C 30/2005-384, a věc byla vrácena Okresnímu soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť nejsou splněny podmínky přípustnosti v tomto ustanovení uvedené.
Napadené zrušující rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na dvou závěrech, a to že soud prvního stupně se nezabýval tvrzením žalobce, že žalovaný písemně uznal svůj dluh co do důvodu a výše, což by mělo význam z hlediska počátku a délky promlčecí doby, a dále na závěru, že se soud prvního stupně nezabýval otázkou, zda vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu §3 odst. 1 obč. zák. (zák. č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Rozsudek soudu prvního stupně byl proto zrušen, neboť nebyly důvody pro jeho potvrzení ani pro změnu.
Pokud dovolatel namítá, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, že jeho právní posouzení listiny ze 6. 5. 2005 podle §558 obč. zák. je nesprávné a v rozporu s judikaturou dovolacího soudu a že vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu §3 odst. 1 obč. zák., neboť nejsou splněny předpoklady k takovému závěru, nelze mu přisvědčit. Obě uvedené okolnosti (jak uznání dluhu, tak rozpor s dobrými mravy - §110 odst. 2, §3 odst. 1 obč. zák.) jsou po právní stránce významné pro rozhodnutí o uplatněném nároku, odvolací soud v tomto směru žádné rozhodující právní ani skutkové závěry neučinil a naopak soudu prvního stupně uložil se jimi zabývat. Odvolací soud se tedy ve svém rozhodnutí neodchýlil od judikatury dovolacího soudu a nejde ani o řešení právní otázky, která by v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem vyřešena jinak (srov. §237 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí o věci.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. dubna 2015
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu