ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.2622.2015.1
sp. zn. 25 Cdo 2622/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Bc. L. R. , proti žalované České pojišťovně a.s., se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, IČO: 452 72 956, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 130 C 236/2014-189, o dovolání žalobce a T. R. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. února 2015, č. j. 57 Co 728/2014-50, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Dovolání T. R. se odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. února 2015, č. j. 57 Co 728/2014-50, bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 18. listopadu 2014, č. j. 130 C 236/2014-18, jímž nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků a byl zamítnut jeho návrh na ustanovení zástupce pro řízení. Zároveň bylo odmítnuto odvolání T. R. z důvodu, že bylo podáno osobou, která není k odvolání oprávněna, neboť není účastnicí řízení, předmětem řízení je nárok žalobce na náhradu ušlého zisku a z ničeho nevyplývá, že by se tato škoda dotýkala i matky žalobce – T. R., a není proto důvod, aby v řízení vystupovala jako další účastník řízení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalobci nelze přiznat osvobození od soudních poplatků, žalobce žádal o osvobození opakovaně, již předtím bylo rozhodnuto, že se mu osvobození od soudních poplatků ani z části nepřiznává, a ani v projednávané věci nedoložil takovou změnu poměrů, která by mohla vést k odlišnému závěru, tedy k vyhovění jeho žádosti. Vzhledem k tomu, že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., odvolací soud uzavřel, že zde nejsou ani podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů dle §30 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení podal žalobce spolu s T. R. dovolání. Jelikož žalobce při podání dovolání nebyl zastoupen, ani nedoložil, že sám má odpovídající vzdělání, vyzval jej okresní soud usnesením ze dne 12. května 2015, č. j. 130 C 236/2014-96, jež mu bylo doručeno 14. května 2015, aby si pro podání dovolání zvolil zástupce z řad advokátů s tím, že nebude-li uvedená podmínka splněna, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce podáním ze dne 23. května 2015 požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Podle ust. §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle ust. §30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Dovolací přezkum rozhodnutí odvolacího soudu o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků nemůže být podmiňován zaplacením soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž nebylo dovolateli přiznáno osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatel nemá povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání, které podal proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž mu nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku a nebyl mu ustanoven advokát pro řízení, je nadbytečné o jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku z dovolání rozhodovat.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta žalobci pro řízení o dovolání, zhodnotí pak přímo dovolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015), který v daném případě dospěl k závěru, že předpoklady pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, nejsou splněny, a to v podstatě z důvodů uvedených odvolacím soudem v jeho rozhodnutí, při němž odvolací soud plně respektoval konstantní judikaturu dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, publikované pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Vzhledem k tomu, že opakované žádosti téhož účastníka o osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se u něj poměry, z nichž soud vycházel v původním (zamítavém) rozhodnutí při posouzení původní žádosti, a dovolatel ve své žádosti o osvobození od soudních poplatků uvedl totožné skutečnosti jako dříve, nelze mu osvobození od soudních poplatků přiznat. Bez změny poměrů oproti stavu, z něhož soud vycházel při rozhodování o původním návrhu, nemůže být žalobci ani v rámci dovolacího řízení přiznáno osvobození od soudních poplatků, a tedy ani ustanoven zástupce pro dovolací řízení, když je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.
Protože není splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele dle ust. §241 o. s. ř. a není ani důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle ust. §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil.
Pokud jde o dovolání podané T. R., její dovolání je objektivně nepřípustné.
Podle ust. §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
Podle ust. §229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání.
Dovolatelka svým dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto její odvolání, brojí tedy proti rozhodnutí, proti kterému není podle ust. §238 odst.1 písm. e) o. s. ř. dovolání přípustné.
Z důvodu, že přímo ze zákona není její dovolání přípustné, Nejvyšší soud její dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž byla splněna podmínka povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 odst. 1, §241b odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. srpna 2015
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu