ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.2935.2013.1
sp. zn. 25 Cdo 2935/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Škárovou v právní věci žalobkyně Ing. H. B. , zastoupené JUDr. Helenou Havránkovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Prosecká 412/74, proti žalovanému JUDr. P. L. , o 500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 6 C 358/2000, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. května 2013, č. j. 51 Co 587/2009-289, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. května 2013, č. j. 51 Co 587/2009-289, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť nejsou splněny podmínky přípustnosti v tomto ustanovení uvedené. Dovolatelka v obsáhlém dovolání popisuje skutkový stav věci a dosavadní průběh řízení a jako dovolací důvod uplatňuje nesprávné právní posouzení otázky promlčení (§106, §112 obč. zák.) s tím, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a že tato otázka je rozhodována rozdílně.
Přípustnost dovolání v dané věci se řídí podle §237 o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013), jenž stanoví povinnost dovolatele vymezit, které ze zákonných hledisek v tomto ustanovení uvedených považuje za splněné, přičemž pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. nepostačuje k projednání dovolání; je-li namítáno, že napadené rozhodnutí závisí na řešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného či procesního práva jde, a zároveň konkrétně od které ustálené rozhodovací praxe se při řešení této otázky odvolací soud odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz ).
Z obsahového hlediska dovolání žalobkyně nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti. V dovolání není uvedeno, od jakých konkrétních rozhodnutí dovolacího soudu se odvolací soud po právní stránce odchýlil a v čem tvrzený odklon spočívá, přičemž tento nedostatek může být odstraněn pouze po dobu lhůty k podání dovolání. Námitkami, jež se týkají správnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání založit nelze (§241a odst. 1 o. s. ř.). Správnost právního názoru, z něhož odvolací soud při svém rozhodnutí vycházel, dovolatelka zpochybňuje na základě vlastní verze skutkového stavu a přehlíží, že dovolací soud ve svém předchozím zrušujícím rozsudku ze dne 19. 12. 2012, č. j. 25 Cdo 23/2011-268, v této věci vyslovil závazný právní názor k otázce promlčení nároku (§106, §112 obč. zák.), jenž odvolací soud respektoval, a jeho rozhodnutí je s ním v souladu. Závěr, zda z hlediska §112 obč. zák. bylo v řízení pokračováno v přiměřené lhůtě, je odvislé od konkrétních skutkových okolností případu, a jestliže odvolací soud za konkrétní situace, kdy žalobkyni v podání žaloby nebránily žádné závažné okolnosti, a to i s přihlédnutím k subjektivním skutečnostem na její straně, dospěl k závěru, že dobu několika měsíců od právní moci rozhodnutí příp. od doručení pravomocného trestního rozhodnutí nelze mít za dobu přiměřenou pro pokračování v řízení, nejde o úvahu vybočující z běžné rozhodovací praxe. V daném případě se nejedná ani o řešení právní otázky, která by v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně.
Dovolatelka dovoláním rovněž napadla výrok III. rozsudku odvolacího soudu, jímž jí byla uložena povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 částku 6.498,80 Kč. Vzhledem k tomu, že v dovolání proti tomuto výroku neuvedla žádné dovolací důvody ani splnění předpokladů přípustnosti dovolání, nelze pro vady dovolání v dovolacím řízení pokračovat (§241a odst. 2, §241b odst. 3, 243c odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. ledna 2015
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu