ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.3449.2015.1
sp. zn. 25 Cdo 3449/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Škárovou v právní věci žalobce Ing. J. K. , zastoupeného JUDr. Ing. Jiřím Malantou, LL.M., advokátem se sídlem v Brně, Wurmova 601/16, proti žalovanému JUDr. E. V., zastoupenému JUDr. Radovanem Zubkem, advokátem se sídlem v Brně, Antonína Slavíka 1313/7, o 2 337 048 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 37 C 19/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. května 2015, č. j. 44 Co 206/2015-313, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Městský soud v Brně usnesením ze dne 10. dubna 2015, č. j. 37 C 19/2007 nepřiznal žalobci na základě jeho opakovaného návrhu osvobození od soudních poplatků, neboť oproti jeho předchozí žádosti v r. 2013 se jeho poměry nezměnily, změnila se pouze struktura jeho závazků a není na místě jeho osvobození od soudních poplatků, a to ani z části.
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. května 2015, č. j. 44 Co 206/2015-313 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Splnění předpokladů přípustnosti dovolání spatřuje ve znění ust. §237 o. s. ř. a v poučení odvolacího soudu o přípustnosti opravného prostředku. Popisuje své jednání s úřady od r. 1991 a odvolacímu soudu vytýká, že se odchýlil od rozhodovací praxe, když nehodnotil, zda v jeho případě jsou splněny předpoklady alespoň pro částečné osvobození od soudních poplatků. Poukazuje na to, že jeho výdělkové a majetkové poměry jsou přibližně stejné od r. 2007, přesto v lednu 2008 bylo jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků částečně vyhověno. Navrhl, aby usnesení soudu prvního a druhého stupně bylo zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení.
Podle ust. §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ust. §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Dovolatel namítá, že odvolací soud při hodnocení návrhu na osvobození od soudních poplatků posuzoval jen otázku výjimečnosti, tedy že se zaměřil pouze na osvobození od soudního poplatku v celém rozsahu a nevzal v úvahu možnost částečného osvobození, na které se požadavek výjimečnosti dle dovolatele nevztahuje, čímž se odchýlil od rozhodovací praxe soudů. Na nesprávné právní hodnocení odvolacím soudem usuzuje z formulace obsažené v odůvodnění rozhodnutí, konkrétně: „Žalobce sám doznává, že má finanční rezervu, je tedy nepochybné, že oproti předchozímu rozhodování se jeho situace (ve smyslu výjimečnosti) nezměnila.“
Dovolateli nelze přisvědčit. Osvobodit účastníka od soudních poplatků dle uvedeného ustanovení lze pouze v situaci, kdy je doložena jeho nepříznivá majetková situace (za kumulativního splnění podmínky, že nejde o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva) a jedná se tak opětovně o výjimku z jinak poplatky zatíženého soudního řízení. Požadavek výjimečnosti, jak je uveden v ust. §138 je hodnotícím prvkem nepříznivého stavu navrhovatele, tedy jsou-li důvody, jež uvádí a dokládá, zvlášť závažné a neumožňují úhradu soudního poplatku ani z části. Možnost osvobodit účastníka řízení od hrazení soudních poplatků jako výjimku z pravidla ostatně ve svém odůvodnění označil i odvolací soud.
Dovolatel se formulací právní otázky, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe soudu dovolacího, naprosto míjí s argumentací soudu uvedenou v odůvodnění jeho rozhodnutí. Odvolací soud se v tomto ohledu nikterak od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu neodchýlil.
Pokud Krajský soud v Brně uzavřel, že nelze návrhu žalobce vyhovět za situace, kdy podává uvedený návrh opakovaně, aniž by se změnila jeho majetková situace a původnímu návrhu vyhověno nebylo, rozhodl v souladu s již dříve vyjádřeným názorem dovolacího soudu, že usnesením, jímž zamítne žádost účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků, je soud vázán (§170 odst. 1 o. s. ř.). Později podané (nové) žádosti téhož účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se u účastníka (žadatele) poměry, z nichž soud vycházel v původním (zamítavém) rozhodnutí pro účely právního posouzení původní žádosti. Pokud by samo právní posouzení předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků v prvním (zamítavém) rozhodnutí nebylo správné, není to důvodem pro to, aby soud vyhověl nové žádosti, (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013).
Jak vyplývá z uvedeného, odvolací soud se při řešení právní otázky, na níž spočívá jeho rozhodnutí, neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, předpoklady přípustnosti dovolání dle ust. §237 o. s. ř. nejsou splněny, pročež Nejvyšší soud podle ust. §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. října 2015
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu