ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.3650.2015.1
sp. zn. 25 Cdo 3650/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně ICOM a.s., sídlem v Praze 1, Rybná 716/24, IČO: 494 54 676, zastoupené Mgr. Lucií Zapletalovou, advokátkou se sídlem v Brně, Lidická 965/31, proti žalovaným 1) M. M., advokátu se sídlem v Olomouci, Fibichova 1141/2, správci konkursní podstaty úpadce ČESKOMORAVSKÉ SLADOVNY, a.s., se sídlem v Zábřehu, Havlíčkova 23, IČO: 607 21 294, 2) Pivovaru Litovel a.s. , se sídlem v Litovli, Palackého 934, IČO: 476 76 914, 3) DINESII a.s. , se sídlem v Praze 8, Střelničná 8/1680, IČO: 639 99 579 a 4) Finančnímu úřadu pro kraj Vysočina, se sídlem v Jihlavě, Tolstého 2, IČO: 720 80 043 , o 15 429 945 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 14 C 143/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. listopadu 2014, č. j. 12 Co 537/2014-225, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 12. září 2014, č. j. 14 C 143/2014-176, nepřiznal žalující společnosti osvobození od soudních poplatků s tím, že z její strany se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, když jednání žalovaných nemůže být v příčinné souvislosti s tvrzenou škodou, neboť postup správce konkursní podstaty byl aprobován v soudním řízení.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 28. listopadu 2014, č. j. 12 Co 537/2014-225, rozhodnutí okresního soudu potvrdil. Shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že v daném případě se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť žalobkyně požaduje náhradu škody, jež jí měla vzniknout jednáním žalovaných tím, že byly zpeněženy její nemovitosti sepsané do konkursní podstaty úpadce, a to poté, co její žaloba na vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty byla pravomocně zamítnuta, a odvolacím soudem bylo potvrzeno, že nemovitosti byly do soupisu zahrnuty oprávněně. S ohledem na výsledek řízení o vyloučení majetku z konkursní podstaty úpadce nejsou dány důvody, z nichž by bylo možno usoudit na odpovědnostní vztah žalovaných za škodu vzniklou zpeněžením nemovitostí tak, jak ji žalobkyně vylíčila.
Proti rozhodnutí soudu odvolacího podala žalobkyně dovolání, v němž navrhla, aby usnesení krajského i okresního soudu byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítá, že Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 3. září 2002, č. j. 55 Cm 539/2001-65, chybně posoudil zástavní smlouvu a nevyloučil nemovitosti ve vlastnictví dovolatelky ze soupisu konkursní podstaty. Dovozuje, že zástavní smlouva měla být posouzena jako absolutně neplatná, konkursní řízení mělo být v prvním stupni vedeno krajským soudem a rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení účinků absolutně neplatné zástavní smlouvy. Dle dovolatelky napadené rozhodnutí spočívá na řešení otázky, zda „absolutní neplatnost soukromoprávní listiny není překážkou pro odejmutí vlastnického práva dotčené osobě a následná obrana práv takové osoby prostřednictvím soudu je bezúspěšné uplatňování práva“.
Podle ust. §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a důvod dovolání, je jeho obligatorní náležitostí. Z obsahového hlediska však dovolání žalobce nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti, když rezignoval na uvedení otázky hmotného či procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud měl odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatelem namítaná neplatnost zástavní smlouvy byla řešena výše zmíněným rozsudkem Krajského soudu v Brně o vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty, jehož pravomocné rozhodnutí je závazné nejen pro účastníky řízení, ale též pro soudy (§159a odst. 3 o. s. ř.).
Otázka absolutní neplatnosti soukromoprávní listiny a její následky tak přípustnost dovolání v projednávané věci nezakládá, neboť na ní rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (§237 o. s. ř.). Odvolací soud uzavřel, že žaloba na náhradu škody je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, když vzhledem k předchozímu konkursnímu řízení zde není dán odpovědností vztah žalovaných. Jiné okolnosti zakládající přípustnost dovolání v intencích §237 o. s. ř. pak dovolatel nevymezil, ačkoliv vymezení, v čem je spatřováno splnění předpokladů přípustnosti dovolání proti napadenému rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků je povinnou náležitostí dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedený nedostatek pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. listopadu 2015
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu