Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.03.2015, sp. zn. 25 Cdo 4140/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.4140.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.4140.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 4140/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Petra Vojtka v právní věcižalobkyně Mgr. S. M. , zastoupené JUDr. Rudolfem Skoupým, advokátem se sídlem ve Svitavách, nám. Míru 142/88, proti žalovanému Z. P. , o 317.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 24 C 218/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 10. června 2014, č. j. 69 Co 189/2014-143, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Nejvyšší soud (viz §10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jeno. s. ř.) odmítl dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 10. 6. 2014, č. j. 69 Co 189/2014-143, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. (vždy ve znění účinném od 1. 1. 2013 s ohledem na den vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu – čl. II. bod 7 přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění o. s. ř. a některé další zákony), neboť dovolání neobsahuje procesním předpisem požadované vymezení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.). Přihlédl současně k tomu, že po uplynutí lhůty k dovolání (§240 o. s. ř.) nelze uvedenou vadu odstranit (§241b odst. 3 o. s. ř.) a že tato vada dovolání brání v dovolacím řízení pokračovat. Námitka žalobkyně, že překážka zahájeného řízení (tzv. litispendence) ve smyslu ustanovení §83 o. s. ř. nebyla v době zahájení řízení u Okresního soudu v Olomouci dána, sice směřuje proti závěru, na němž odvolací soud založil napadené rozhodnutí, dovolatelka však nespecifikuje - a to alespoň na úrovni citace judikatury Nejvyššího soudu -, od které konkrétní ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (nikoliv rozhodnutí Ústavního soudu, na něž žalobkyně odkazuje) se odvolací soud při řešení této právní otázky odchýlil, případně netvrdí, zda v rozhodovací praxi dovolacího soudu uvedená otázka doposud nebyla vyřešena, je rozhodována rozdílně anebo má být posouzena jinak. Jestliže dovolání lze připustit jen na základě taxativních hledisek obsažených v §237 o. s. ř., je dovolatelka povinna v dovolání uvést, které ze zákonných kritérií považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace byť i jen části textu tohoto ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 18. března 2015 JUDr. Robert Waltr předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/18/2015
Spisová značka:25 Cdo 4140/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.4140.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:05/18/2015
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 1633/15
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13