ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.4424.2015.1
sp. zn. 25 Cdo 4424/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Východočeského tenisového svazu, se sídlem v Pardubicích, K Vinici 1901, IČO: 270 51 803, zastoupeného JUDr. Tomášem Udržalem, advokátem se sídlem v Pardubicích, třída Míru 95, proti žalovaným 1) Ing. M. R. – K., 2) J. R. , 3) L. Z. , , zastoupeným JUDr. Richardem Malečkem, advokátem se sídlem v Praze 6, Lužná 716/2, 4) V. S. , zastoupenému Mgr. Michaelou Janků, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Zelenobranská 70, 5) Mgr. Ing. J. D. , zastoupenému JUDr. Karlem Baborákem, advokátem se sídlem v Chocni, Palackého 349, 6) Pardubické krajské organizaci ČUS , se sídlem v Pardubicích, K Vinici 1901, IČO: 709 26 344, o 360 243 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 25 C 32/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 4. března 2015, č. j. 27 Co 19/2015-376, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 4. března 2015, č. j. 27 Co 19/2015-376, potvrdil rozsudek Okresní soud v Pardubicích ze dne 27. června 2014, č. j. 25 C 32/2013-306, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 228.600,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že žalobce nesplnil svou povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti, netvrdil, že by uhradil nějakou částku, a ani přes výzvu soudu nedoplnil svá skutková tvrzení o vzniku škody, jejíž náhrady se domáhá, zejména jakým způsobem se škoda projevila v jeho majetkové sféře, jakých protiprávních jednání se měli žalovaní dopustit a z jakých skutečností lze dovodit příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaných a škodou na straně žalobce, a skutková tvrzení nedoplnil ani v odvolacím řízení.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání a navrhnul zrušení rozsudku nalézacího i odvolacího soudu a vrácení věci Okresnímu soudu v Pardubicích k dalšímu řízení s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení a odvolací soud při řešení otázky hmotného i procesního práva se odchýlil od ustálené praxe. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že neunesl břemeno tvrzení, je přesvědčen, že uvedl všechna dostupná a potřebná tvrzení a označil důkazy k jejich prokázání, neboť navrhl řadu svědků, které však okresní soud nevyslechl, a odvolací soud tento procesní postup prvoinstančního soudu toleroval, což žalobce považuje za procesní pochybení.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil o ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou konkrétní právní otázku se jedná a od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se její řešení v napadeném rozhodnutí odchyluje (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z obsahového hlediska dovolání žalobce nesplňuje veškeré požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti. Především dovolatel zcela rezignoval na formulaci právních otázek, při jejichž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. S rozhodnutím nesouhlasí z důvodu údajného procesního pochybení odvolacího soudu, který toleroval, že žaloba byla zamítnuta, aniž byly v řízení před soudem prvního stupně provedeny jím navržené důkazy. Přehlíží však, že na žalobci je v prvé řadě břemeno tvrzení, a že dokazování se provádí k prokázání rozhodujících skutkových okolností, tvrzených žalobcem, jimiž z hlediska nároku na náhradu škody jsou vznik majetkové újmy, protiprávní jednání žalovaných a příčinná souvislost se vznikem škody, jak ostatně soud prvního stupně uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí, včetně toho, v jakých směrech skutková tvrzení chybí, a co ohledně vzniku škody bylo zjištěno z provedených listinných důkazů.
Námitky proti skutkovým zjištěním, hodnocení důkazů soudem, potažmo vada řízení, pak nemohou založit přípustnost dovolání, které lze podat jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. prosince 2015
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu