ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.4901.2015.1
sp. zn. 25 Cdo 4901/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně Z. P. , zastoupené V. P., jako obecným zmocněncem, proti žalovanému městu Bučovice , se sídlem městského úřadu v Bučovicích, Jiráskova 502, IČO 00291676, zastoupenému Mgr. Robertem Holfeuerem, advokátem se sídlem v Brně, Purkyňova 2740/45, o 177.600,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 4 C 154/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 6. 2015, č. j. 17 Co 74/2014-117, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 6. 2015, č. j. 17 Co 74/2014-117, není podle §237 o.s.ř. přípustné, neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí.
Odvolací soud své rozhodnutí založil na zjištění, že žalobkyně utrpěla újmu na zdraví po pádu, jehož příčinou byla závada ve schůdnosti na silnici I/50 v centru B. (hrana vyjeté koleje splývající s vodorovným značením přechodu pro chodce, kterou nemohla předpokládat), a na závěru, že osobou odpovědnou za škodu vzniklou chodci závadou ve schůdnosti na průjezdním úseku silnice je žalované město. Jestliže dovolatel namítá, že závadu ve schůdnosti ve formě masivních vyjetých kolejí musela žalobkyně nejen předvídat, ale že ji viděla již z dálky, napadá skutkové zjištění o konkrétním stavu vozovky a přehlednosti místa na přechodu pro chodce, a tudíž uplatněné námitky postrádají charakter právní otázky, kterou by měl dovolací soud řešit (§241a odst. 1 o.s.ř.), resp. nesměřují proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, nýbrž proti skutkovým zjištěním, čímž však nelze přípustnost dovolání podle §237 o.s.ř. založit. V otázce odpovědnosti vlastníka místních komunikací (obce) za závadu ve schůdnosti na průjezdním úseku silnice je pak rozsudek odvolacího soudu v souladu se zákonnou dikcí (§27 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 31. 12. 2006 - v době pádu žalobkyně, tj. před novelou provedenou zákonem č. 80/2006 Sb.) i ustálenou judikaturou dovolacího soudu, podle níž jde-li o závadu ve schůdnosti na místní komunikaci či průjezdním úseku silnice (úsek procházející zastavěným územím), je odpovědnou osobou obec označená v zákoně ne zcela přiléhavou legislativní zkratkou vlastník místní komunikace. O charakteru zmíněného úseku silnice procházejícího zastavěným územím žalovaného města není pochyb a výhrady dovolatele k tomu, že délka průjezdního úseku silnice nebyla určena příslušným silničním správním úřadem (§8 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb.) na věci nic nemění, neboť místo pádu žalobkyně není sporné a takto přesné vymezení není pro podstatu sporu významné.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. prosince 2015
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu