Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.02.2015, sp. zn. 25 Cdo 5100/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.5100.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.5100.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 5100/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Marty Škárové v právní věci žalobce J. Š. , zastoupeného JUDr. Julií Šindelářovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Mikulášská 455/9, proti žalované Kooperativa pojišťovně, a.s., Vienna Insurance Group , se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, IČO 47116617, o 1.716.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 23 C 253/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2014, č. j. 17 Co 229/2014-102, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) : Žalobce ve svém dovolání ze dne 10. 10. 2014 napadl část odstavce prvního výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2014, č. j. 17 Co 229/2014-102, kterou byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 10. 10. 2013, č. j. 23 C 253/2012-74, tak, že žaloba se co do částky 396.000,- Kč s úroky z prodlení z částky 1.716.000,- Kč od 7. 8. 2012 zamítá. K důvodu dovolání s odkazem na §241a odst. 1 občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb. ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozsudku, dále jeno. s. ř.“ – viz čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění o. s. ř.) namítl, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, „a to stanovení výše bodového ohodnocení náhrady za ZSU a tomu odpovídající finanční protiplnění“. Současně odvolacímu soudu vytkl, že „neadekvátně odůvodnil své rozhodnutí“ ohledně zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění „toliko v základní bodové výměře“. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dovolání žalobce dle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl pro vady, které nebyly v rámci dovolací lhůty (§240 a §241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a jejichž existence brání pokračování v dovolacím řízení. Dovolatel toliko vyjádřil dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř., avšak zcela pominul uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §237 až §238a o. s. ř. V důsledku toho podání žalobce postrádá zákonem stanovenou náležitost dovolání dle §241a odst. 2 o. s. ř., a proto je nelze věcně projednat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V případě odmítnutí dovolání se výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 18. února 2015 JUDr. Petr Vojtek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/18/2015
Spisová značka:25 Cdo 5100/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.5100.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19