ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.5318.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 5318/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Škárovou v právní věci žalobkyně M. Ř. , zastoupené JUDr. Františkem Váchou, advokátem se sídlem v Praze, Mazurská 526/21, proti žalovanému Z. Ř., zastoupenému Mgr. Alanem Vitoušem, advokátem se sídlem v Praze, Dukelských hrdinů 406/23, o 1,115.060,00 Kč vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 28 C 378/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2014, sp. zn. 17 Co 463/2013-226, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 13.080 Kč k rukám JUDr. Františka Váchy, advokáta se sídlem v Praze, Mazurská 526/21, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 8. listopadu 2012, č. j. 28 C 378/2008-167 a rozsudkem ze dne 23. dubna 2013, sp. zn. 28 C 378/2008-197 uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 656.620,- Kč s příslušenstvím, co do částky 458.440,- Kč žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalobkyně i žalovaného Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. ledna 2014, č. j. 35 Co 463/2013-226, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný podal dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, že je zmatečné a nepřezkoumatelné. K přípustnosti dovolání dle ust. §237 o. s. ř. se nikterak nevyjádřil. Popisuje průběh dosavadního řízení, vyjadřuje se k dokazování a ke skutkovým okolnostem, jež byly či nebyly prokázány, a namítá, že odvolací soud neposoudil celou věc správně po stránce skutkové i právní, že se v dalším řízení zaměřil pouze na zjištění výši škody a nevzal v úvahu prokázání všech podmínek vzniku škody. Navrhl, aby napadené usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013) platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. V dovolání, jehož přípustnost se řídí podle ust. §237 o. s. ř., jako je tomu v dané věci, je dovolatel povinen vymezit, které z uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž ani odkaz na text zákona by k projednání dovolání nepostačoval (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sp. zn. 29 NSČR 41/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, popř. rozhodnutí uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z obsahového hlediska dovolání žalobce nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti, dovolatel nevymezil, zda a od jakých konkrétních rozhodnutí dovolacího soudu se odvolací soud po právní stránce při svém rozhodnutí odchýlil, či zda jde o řešení určité právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má být dovolacím soudem vyřešena jinak. Námitkami, jež se týkají správnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání založit nelze (§241a odst. 1 o. s. ř.).
Uvedený nedostatek již nelze odstranit, neboť k tomu může dojít pouze po dobu lhůty k podání dovolání.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedený nedostatek pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl dle ust. §243d písm a), §243c odst. 3, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovaného k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Náklady dovolacího řízení se sestávají z odměny za zastupování advokátem za jeden úkon (tj. vyjádření k dovolání, které bylo sepsáno dne 14. července 2014) ve výši 12.780 Kč (§7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměňování advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen vyhláška), z náhrady hotových výdajů dle §13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč, celkem tedy 13.080 Kč.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. ledna 2015
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu