ECLI:CZ:NS:2015:25.ND.401.2014.1
sp. zn. 25 Nd 401/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci zástavní věřitelky Československé obchodní banky, a.s ., IČO 00001350, se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, proti zástavnímu dlužníku Greener, s.r.o. , IČO 28377427, se sídlem Ostrava-Hrabůvka, Josefa Kotase 1184/7, zastoupenému Mgr. Tomášem Zachou, advokátem se sídlem Praha 1, Lazarská 1718/3, o soudní prodej zástavy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 16 C 165/2014, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 16 C 165/2014 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 26. 3. 2014 se zástavní věřitelka domáhá nařízení soudního prodeje zastavené movité věci zástavního dlužníka, a to strojního zařízení včetně příslušenství (recykleru pro dřevní materiál) k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky v částce 7.843.403,26 Kč s příslušenstvím.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 1. 7. 2014, č.j. 16 C 165/2014-47, zamítl námitku své místní nepříslušnosti (k projednávání věci) vznesenou zástavním dlužníkem; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 9. 2014 poté, kdy je k odvolání zástavního dlužníka Městský soud v Praze potvrdil usnesením ze dne 14. 8. 2014, č.j. 11 Co 329/2014-56, s tím, že soudem místně příslušným k rozhodování ve věci je Obvodní soud pro Prahu 5, v jehož obvodu měla zástavní věřitelka ke dni zahájení řízení (§11 odst. 1 o. s. ř.) své sídlo.
Podáním ze dne 13. 6. 2014 zástavní dlužník mimo jiné navrhl Obvodnímu soudu pro Prahu 5, aby projednávaná věc byla z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě. Svůj návrh odůvodnil tím, že má své sídlo v Ostravě, navíc v Ostravě je veden další spor související se smlouvou o úvěru (dále jen „Smlouva“), konkrétně řízení o vydání směnečného platebního rozkazu sp. zn. 17 Cm 30/2014 před Krajským soudem v Ostravě. Má za to, že navrhovaným postupem nemůže být zástavní věřitelka nikterak znevýhodněna, a to právě s ohledem na fakt, že sama jako svou adresu pro doručování zvolila své pracoviště v Ostravě a zmocnění pro zastupování v tomto řízení udělila svému zaměstnanci z uvedeného pracoviště. Zástavní dlužník též doplnil, že v době tvrzeného vzniku právního vztahu mezi účastníky počítala i zástavní věřitelka se sudištěm v Ostravě, o to víc s tím pak počítal zástavní dlužník s ohledem na své právo zákonného soudce.
Zástavní věřitelka s návrhem zástavního dlužníka na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti nesouhlasila.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušného soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Podle §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle odstavce 3 věty druhé tohoto ustanovení účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Samotná okolnost, že účastník řízení (zástavní dlužník) má své sídlo v Ostravě, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci jinému soudu. Další tvrzená skutečnost, že pracoviště zaměstnance oprávněného jednat za zástavní věřitelku se nachází rovněž v Ostravě, není pro přikázání věci z důvodu vhodnosti dostatečná. Rozhodující pro přikázání věci v předmětném sporu nemůže být ani to, že před Krajským soudem v Ostravě (tj. nikoli před Okresním soudem v Ostravě) je veden další spor související s předmětnou Smlouvou, týkající se vydání směnečného platebního rozkazu. Tvrzení, že v době vzniku právního vztahu mezi účastníky počítala i zástavní věřitelka se sudištěm v Ostravě, je pouze hypotetické.
Za situace, že zástavní věřitelka s návrhem na delegaci nesouhlasila a délka sporu vyžaduje, aby řízení již nebylo dále protahováno, nelze přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě, který by se nutně musel od počátku s projednávanou problematikou seznamovat, považovat za opatření, které by vedlo k rychlejšímu či hospodárnějšímu projednání věci.
Nelze-li dovodit, že tu jsou důvody pro přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř., Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě podle ustanovení §12 odst. 2 a 3 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. ledna 2015
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu