ECLI:CZ:NS:2015:25.ND.60.2015.1
sp. zn. 25 Nd 60/2015
61/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Mgr. F. Š. , zastoupeného JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18, proti žalované České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 , se sídlem v Praze 10, 28. pluku 1533/29b, o 227.520,- Kč s příslušenstvím a o určení věcné a místní příslušnosti soudu, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 36 Nc 15104/2015, takto:
Neurčuje se , který soud je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 36 Nc 15104/2015.
Odůvodnění:
Okresnímu soudu v České Lípě bylo dne 31. 12. 2014 doručeno podání adresované Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě obsahující především žalobu, jíž se žalobce domáhá po žalované České republice – Obvodním soudu pro Prahu 8 zaplacení částky 227.520,- Kč s příslušenstvím. Předmětná částka má podle tvrzení žalobce představovat neuhrazenou odměnu za právní služby, jež žalobce provedl na základě usnesení žalované v řízení vedeném pod sp. zn. 26 C 45/2007. Žalobce současně ve svém podání požádal Nejvyšší soud o „určení místní a věcné příslušnosti soudu“, jelikož „v některých případech může být místní příslušnost upravena i přímo použitelným předpisem EU, který se použije přednostně před národním právem“; kromě toho žalobní návrh směřuje proti Obvodnímu soudu pro Prahu 8, proto má žalobce za to, že „je relevantní odstranit případné pochybnosti o místní a věcné příslušnosti a svěřit rozhodovací činnost soudu, který v souladu s principy soudního řízení rozhodne o nároku žalobce“.
Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni (věcně) příslušné okresní soudy (srov. §9 odst. 1 o.s.ř.).
Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení. Má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských anebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Vrchní (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. Bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný (srov. §104a odst. 1, 2 a 4 o.s.ř.). Jinou možnost rozhodování Nejvyššího soudu (mimo rámec opravných prostředků) o tom, který soud je k řízení věcně příslušný, procesní předpisy neupravují.
V dané věci bylo řízení zahájeno doručením žaloby Okresnímu soudu v České Lípě (§82 odst. 1 o.s.ř.). Předpoklady rozhodování Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti podle §104a o.s.ř. tedy nejsou splněny.
K řízení je (místně) příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo (srov. §84 a §85 odst. 5 o.s.ř.).
Jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne (srov. §11 odst. 3 o.s.ř.).
Oprávnění Nejvyššího soudu určit místně příslušný soud ve věci, která patří do pravomoci soudů České republiky, se podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř. vztahuje pouze na ty případy, kde buď úplně chybí podmínky místní příslušnosti, nebo je nelze zjistit. Žalobce však splnění uvedených předpokladů ani netvrdí; jeho případné pochybnosti o příslušnosti soudu uvedené zákonné předpoklady rozhodování Nejvyššího soudu o příslušnosti nenaplňují.
Úvaha žalobce, že žalobní návrh směřuje proti Obvodnímu soudu pro Prahu 8, a proto je třeba odstranit rozhodnutím Nejvyššího soudu případné pochybnosti o místní příslušnosti, není přiléhavá. Měl-li uvedenou úvahou žalobce na mysli, že soudci Obvodního soudu pro Prahu 8 jsou z rozhodování v této věci vyloučeni a že je z toho důvodu třeba přikázat věc jinému soudu, pak k tomuto účelu slouží návrh na vyloučení soudců a na přikázání věci podle §12 odst. 1 o.s.ř., o němž je podle odst. 3 téhož ustanovení příslušný rozhodovat soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, což současně znamená, že v návrhu musí být soud, jemuž má být věc přikázána, označen.
Jelikož předpoklady k tomu, aby Nejvyšší soud rozhodoval o určení věcné a místní příslušnosti soudu, v daném případě nejsou splněny, Nejvyšší soud rozhodl, že se neurčuje, který soud je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí této věci.
Spis se vrací Okresnímu soudu v České Lípě, u nějž byla žaloba podána, jelikož z obsahu žalobcova podání je zřejmé, že Nejvyššímu soudu byla adresována pouze žádost o určení věcné a místní příslušnosti soudu, aniž by žalobce dovozoval, že by věcně a místně příslušný k rozhodování o žalobě byl Nejvyšší soud, a aniž by požadoval, aby tento soud o žalobě věcně rozhodl. Toto rozhodnutí samozřejmě nikterak nepředjímá řešení otázky, zda soudem věcně a místně příslušným k projednání žaloby je Okresní soud v České Lípě.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. dubna 2015
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu