ECLI:CZ:NS:2015:25.ND.9.2015.1
sp. zn. 25 Nd 9/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce Mgr. F. Š. , zastoupeného JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Karlovo náměstí 18, proti žalované České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 , se sídlem Praha 2, Francouzská 19, o 4.099.500,- Kč s příslušenstvím a o určení věcné a místní příslušnosti soudu, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 37 Nc 15104/2015, takto:
Neurčuje se , který soud je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 37 Nc 15104/2015.
Odůvodnění:
Okresnímu soudu v České Lípě bylo dne 31. 12. 2014 doručeno podání adresované Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě obsahující především žalobu, jíž se žalobce domáhá po žalované České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 zaplacení částky 4.099.500,- Kč s příslušenstvím. Předmětná částka má podle tvrzení žalobce představovat neuhrazenou odměnu za právní služby, jež žalobce provedl při správě majetku po zemřelém arch. Z. M. na základě pověření usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 2. 2008, č.j. 2 D 223/2004-733. Žalobce současně ve svém podání požádal Nejvyšší soud o určení místní a věcné příslušnosti soudu, jelikož „v některých případech může být místní příslušnost upravena i přímo použitelným předpisem EU, který se použije přednostně před národním právem“; kromě toho žalobní návrh směřuje proti Obvodnímu soudu pro Prahu 2, proto má žalobce za to, že „je relevantní odstranit případné pochybnosti o místní a věcné příslušnosti a svěřit rozhodovací činnost soudu, který v souladu s principy soudního řízení rozhodne o nároku žalobce“.
Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni (věcně) příslušné okresní soudy (srov. §9 odst. 1 o. s. ř.).
Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení. Má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských anebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Vrchní (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. Bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný (srov. §104a odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.). Jinou možnost rozhodování Nejvyššího soudu (mimo rámec opravných prostředků) o tom, který soud je k řízení věcně příslušný, procesní předpisy neupravují.
V dané věci bylo řízení zahájeno doručením žaloby Okresnímu soudu v České Lípě (§82 odst. 1 o. s. ř.). Předpoklady rozhodování Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti dle §104a o. s. ř. tedy nejsou splněny.
K řízení je (místně) příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo (srov. §84 a §85 odst. 5 o. s. ř.).
Jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne (srov. §11 odst. 3 o. s. ř.).
Oprávnění Nejvyššího soudu určit místně příslušný soud ve věci, která patří do pravomoci soudů České republiky, se podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. vztahuje pouze na ty případy, kde buď úplně chybí podmínky místní příslušnosti, nebo je nelze zjistit. Žalobce však splnění uvedených předpokladů ani netvrdí; jeho případné pochybnosti o příslušnosti soudu uvedené zákonné předpoklady rozhodování Nejvyššího soudu o příslušnosti nenaplňují.
Úvaha žalobce, že žalobní návrh směřuje proti Obvodnímu soudu pro Prahu 2, a proto je třeba odstranit rozhodnutím Nejvyššího soudu případné pochybnosti o místní příslušnosti, není přiléhavá. Měl-li uvedenou úvahou žalobce na mysli to, že soudci Obvodního soudu pro Prahu 2 jsou z rozhodování v této věci vyloučeni a že je z toho důvodu třeba přikázat věc jinému soudu, pak k tomuto účelu slouží návrh na vyloučení soudců a na přikázání věci podle §12 odst. 1 o. s. ř., o němž je podle odst. 3 téhož ustanovení příslušný rozhodovat soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, což současně znamená, že v návrhu musí být soud, jemuž má být věc přikázána, označen.
Jelikož předpoklady k tomu, aby Nejvyšší soud rozhodoval o určení věcné a místní příslušnosti soudu v daném případě nejsou splněny, Nejvyšší soud rozhodl, že se neurčuje, který soud je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí této věci.
Spis se vrací Okresnímu soudu v České Lípě, u nějž byla žaloba podána, jelikož z obsahu žalobcova podání je zřejmé, že Nejvyššímu soudu byla adresována pouze žádost o určení věcné a místní příslušnosti soudu a že žalobce nevycházel z názoru, že by věcně a místně příslušný k rozhodování o žalobě byl Nejvyšší soud a nepožadoval, aby tento soud o žalobě věcně rozhodl. Toto rozhodnutí samozřejmě nikterak nepředjímá řešení otázky, zda soudem věcně a místně příslušným k projednání žaloby je Okresní soud v České Lípě.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. února 2015
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu