ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.1229.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 1229/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Zbyňka Poledny ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České spořitelny, a. s. , se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, IČO 45244782, proti povinné I. Š. , zastoupené Mgr. Markétou Vojtáškovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Kvítková 124, pro 392.441 Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitých věcí, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. E 3320/96, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 29. ledna 2014, č. j. 59 Co 239/2013-321, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, usnesením ze dne 29. 1. 2014, č. j. 59 Co 239/2013-321, zrušil usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 26. 3. 2013, č. j. E 3320/96-287, ve výrocích, jimiž soud prvního stupně zamítl žalobu povinné pro zmatečnost a zastavil řízení o návrhu povinné ze dne 31. 8. 2011 na zastavení výkonu rozhodnutí nařízeného usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 27. 1. 1997, č. j. E 3320/96-5, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14. 4. 1997, č. j. 13 Co 159/97-20; ve výroku o zamítnutí návrhu povinné ze dne 25. 8. 2011 na zastavení výkonu rozhodnutí usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, v němž předpoklad přípustnosti dovolání vyjádřila tak, že se odvolací soud napadeným rozhodnutím „odchýlil od ustálené rozhodovací praxe v otázce procesního práva“, protože „ve výroku usnesení nerozhodl o celém rozsahu odvolání“.
Nejvyšší soud (§10a o. s. ř.) rozhodl podle ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále o. s. ř. (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dovolání odmítl podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. z důvodu vady jeho obsahu, která nebyla dovolatelkou po dobu trvání lhůty k dovolání (§240 ve spojení s §241b odst. 3 větou první o. s. ř.) odstraněna a pro níž nelze v dovolacím řízení pokračovat. Povinná neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (ve smyslu taxativních hledisek §237 o. s. ř.), neboť dovoláním formulovaná vada odvolacího řízení sama o sobě uvedenou náležitost dovolání založit nemůže, není-li současně zřejmé, zda se odvolací soud při řešení právní otázky, na níž napadené rozhodnutí závisí, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe právě dovolacího soudu a od jaké, a to alespoň v podobě citace závěrů Nejvyššího soudu z jeho konstantní judikatury (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č.4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz ).
S ohledem na výsledek dovolacího řízení se výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. dubna 2015
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu