ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.1410.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 1410/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněné Ticiana, s.r.o. se sídlem v Praze 6 - Veleslavíně, Pláničkova č. 442/1, identifikační číslo 28998545, zastoupené Mgr. Radkou Šimkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, V kolkovně č. 921/3, proti povinnému K. Ř. , zastoupenému JUDr. Tomášem Leuchterem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na poříčí č. 1079/3a, pro 10.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 38 EXE 1297/2010, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2014, č. j. 20 Co 404/2011-278, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Oprávněná je povinna zaplatit povinnému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 48.600,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. Tomáše Leuchtera, advokáta se sídlem v Praze 1, Na poříčí č. 1079/3a.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2014, č. j. 20 Co 404/2011-278, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Z §241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nejvyšší soud ve svém usnesení uveřejněném pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek přijal závěr, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (k tomu srov. i např. usnesení Ústavního soudu např. ze dne 18. září 2014, sp. zn. III ÚS 2351/14, usnesení Ústavního soudu ze dne 26. června 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14).
Dovolatelka v dovolání namítá pouze nesprávný procesní postup soudu spočívající v nerespektování závazného právního názoru po zrušení předcházejícího rozhodnutí odvolacího soudu soudem dovolacím, který však sám o sobě nepředstavuje nesprávné právní posouzení věci (tj. jediný způsobilý dovolací důvod - §241a odst. 1 o. s. ř.) a vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nejsou samy o sobě přípustným dovolacím důvodem (§242 odst. 3 o. s. ř.). V dovolacím řízení proto nelze pro uvedené nedostatky pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. dubna 2015
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu