ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.2293.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 2293/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné ESSOX s.r.o. , se sídlem v Českých Budějovicích, Senovážné náměstí 231/7, identifikační číslo osoby 26764652, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Na Florenci 2116/15, proti povinnému P. S. , B., zastoupenému Mgr. Zbyňkem Babíkem, advokátem se sídlem v Brně - Zábrdovicích, Příkop 834/8, pro 33 963,21 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, se sídlem v Přerově, Komenského 38, pod sp. zn. 103 EX 35608/11, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. února 2015, sp. zn. 20 Co 272/2014, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2015, sp. zn. 20 Co 272/2014, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 – dále „o. s. ř.“ (srov. část první, čl. II., bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., a část první, čl. II., bod 2. přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb.), odmítl, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč (§238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.), a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.
Napadl-li dovolatel výrok I. usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 1. 4. 2014, č. j. 103 EX 35608/11-64, o zastavení exekuce zcela, je pro posouzení přípustnosti dovolání ve smyslu §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. určující výše vymáhané pohledávky oprávněné společnosti (33 963,21 Kč), přičemž skutečnost, zda exekuční titul (zde rozhodčí nález vydaný dne 27. 4. 2011 pod sp. zn. E/2010/08074 rozhodcem Mgr. Jiřím Vágnerem) má svůj základ ve spotřebitelském vztahu, není v tomto ohledu podstatná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 20 Cdo 1577/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2015, sp. zn. 26 Cdo 62/2015, uveřejněná na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Pro posouzení přípustnosti dovolání povinného podle §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. do výroku III. usnesení odvolacího soudu, jímž bylo vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, je určující výše nákladů odvolacího řízení, jejichž náhradu odvolací soud napadeným usnesením dovolateli odepřel (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2013, sp. zn. 29 ICdo 34/2013, publikované pod číslem 5/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek); tato výše částku 50 000 Kč nepřekračuje. Dovolatel náhradu nákladů odvolacího řízení nespecifikoval, ale podle obsahu exekutorského spisu by se jednalo o odměnu za jeden úkon právní služby advokáta - sepsání odvolání - ve výši 1 230 Kč (§7 bod 5 ve spojení s §11 odst. 2 písm. e/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/), jednu paušální náhradu hotových výdajů v částce 300 Kč (§13 odst. 1, odst. 3 téhož předpisu) a o ze součtu odměny a náhrady vyčíslenou 21% daň z přidané hodnoty (321,30 Kč - §137 odst. 3 o. s. ř., zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů), celkem o částku 1 851,30 Kč.
Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (viz §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. listopadu 2015
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu