ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.2306.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 2306/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného Ředitele Gymnázia Jiřího Ortena, se sídlem v Kutné Hoře, Jaselská 932, zastoupeného Mgr. Ing. Pavlem Bezouškou, advokátem se sídlem v Čáslavi, nám. Jana Žižky z Trocnova 2/2, proti povinnému B. V. , Č., pro 10 879,- Kč, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 84 EXE 751/2010, o dovolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 3. 4. 2013, č. j. 84 EXE 751/2010-143, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2013, č. j. 29 Co 506/2013-174, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 3. 4. 2013, č. j. 84 EXE 751/2010-143, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2013, č. j. 29 Co 506/2013-174, se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Kutné Hoře usnesením ze dne 3. 4. 2013, č. j. 84 EXE 751/2010-143, zamítl návrh povinného na zastavení exekuce (výrok I.) a na odklad provedení exekuce (výrok II.), nařízené svým usnesením ze dne 10. 11. 2010, č. j. 84 EXE 751/2010-30, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2011, č. j. 29 Co 380/2011, 29 Co 379/2011, 29 Co 378/2011-87.
K odvolání povinného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 11. 9. 2013, č. j. 29 Co 506/2013-174, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Povinný napadl usnesení soudu prvního stupně a odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Rozhodnutí soudu prvního stupně tedy nelze úspěšně dovoláním napadnout; funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně proto ani o. s. ř. neupravuje. Funkční nepříslušnost je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti usnesení soudu prvního stupně podle §243b a §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu v rozsahu, v němž potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I., není přípustné, neboť směřuje proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000,- Kč (§238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu v rozsahu, v němž potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku II., není přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci odkladu exekuce (§238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř.).
Nejvyšší soud tedy v souladu s §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání proti usnesení odvolacího soudu odmítl, aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§241b odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. června 2015
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu