ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.2314.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 2314/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněného BELL & BLAKE TRADING LIMITED , se sídlem v Golden Green Road 214, London NW11 9AT, United Kingdom, reg. č. 4037775, zastoupeného RNDr. Jaroslavem Otenšlégrem, bytem v Praze 13 - Stodůlkách, Diabasová 1142/9, proti povinnému J. K. , P., pro 1 090 598,52 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 73 EXE 949/2010, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. ledna 2014, č. j. 18 Co 561/2013-69, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň – město (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 16. 9. 2013, č. j. 73 EXE 949/2010-37, zamítl návrh povinného na zastavení exekuce, nařízené usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 10. 2010, č. j. 73 EXE 949/2010-19. V odůvodnění rozhodnutí citoval §268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále vesměs „o. s. ř.“) ve spojení s §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ex. řád“) a nevyhověl námitce povinného argumentujícího zánikem původní oprávněné (Coface Czech Factoring s.r.o., v likvidaci) před nabytím právní moci usnesení soudní exekutorky JUDr. Hany Šajnerové, Exekutorský úřad Rakovník, ze dne 10. 5. 2012, č. j. 087 Ex 503/10-55, jímž exekutorka rozhodla o vstupu nového oprávněného (BELL & BLAKE TRADING LIMITED) do řízení (§107a o. s. ř. a §36 odst. 5 ex. řádu). Podle soudu prvního stupně uvedené usnesení soudní exekutorky dospělo do právní moci téměř jeden rok před zánikem původní oprávněné společnosti, která byla vymazána z obchodního rejstříku v květnu 2012. Důvodem pro zastavení exekuce není ani skutečnost, že proti z téhož exekučního titulu - exekutorského zápisu Mgr. Pavla Tintěry, koncipienta soudní exekutorky JUDr. Hany Šajnerové, ze dne 2. 9. 2009, č. j. 087 EZ 47/09 – s povinným solidárně zavázanému M. K. již byla exekuce zastavena, neboť věřitel je oprávněn požadovat plnění po kterémkoli ze solidárně zavázaných dlužníků.
Krajský soud v Plzni (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 10. 1. 2014, č. j. 18 Co 561/2013-69, k odvolání povinného usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Upřesnil, že usnesení o vstupu nového oprávněného do řízení nabylo právní moci 10. 5. 2012, přičemž původní oprávněná společnost zanikla výmazem z obchodního rejstříku až 15. 5. 2013. Oprávněnému BELL & BLAKE TRADING LIMITED bylo právo z exekučního titulu řádně postoupeno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 12. 2011, kterou oprávněný uzavřel s původní oprávněnou Coface Czech Factoring s.r.o.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž přípustnost dovozuje z §237 o. s. ř. a za otázku zásadního právního významu označuje posouzení legitimace oprávněného jako postupníka „ze smlouvy o postoupení pohledávky a z podmínek o vstupu postupníka do řízení“, tj. zda lze pokračovat v exekuci proti povinnému, jestliže odvolací soud „u spoludlužníka na základě…jediného exekučního titulu,…jediné smlouvy o postoupení pohledávky a…jediných podmínek pro změnu v osobě oprávněné (z původní oprávněné na postupníka) rozhodne o tom, že postupník nevstupuje do řízení na místo původního oprávněného a že není aktivně legitimován vzhledem k tomu, že nedošlo ke nesplnění zákonných podmínek pro rozhodnutí podle ust. §107a o. s. ř.“. Odvolací soud podle dovolatele zatížil řízení vadou, neprovedl-li „potřebná skutková a právní posouzení“ ke splnění podmínek pro označenou singulární sukcesi. Dovolatel proto navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II., bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II., bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále opět „o. s. ř.“.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Nejvyšší soud již dříve uzavřel, že může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatel v dovolání neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §237 až §238a o. s. ř., a tuto skutečnost nebylo možné dovodit ani z obsahu dovolání. Z formulace dovolání je naopak zřejmé, že povinný žádné z kritérií předpokladů přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. vymezit nemínil (byť na uvedené ustanovení odkázal), zabýval-li se v této věci nepodstatnou podmínkou zásadního právního významu napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. účinného do 31. 12. 2012. Dovoláním vytčenou vadou odvolacího řízení ve spojení s nedostatkem skutkových zjištění odvolacího soudu, z nichž dovolatel dovozuje zásadní právní význam napadeného usnesení, se Nejvyšší soud za této situace zabývat nemohl, protože uvedenými námitkami předpoklad přípustnosti podle §237 o. s. ř. bez dalšího založit nelze.
Protože dovolání má vady, které brání v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (§87 a násl. ex. řádu)
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. listopadu 2015
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu