ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.2314.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 2314/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné CALDERSHOT FINANCE LTD. se sídlem v Londýně NW11 7TJ, Finchley Road 788-790, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, identifikační číslo osoby 05843605, zastoupené Mgr. Dagmarou Lupínkovou, advokátkou se sídlem v Mladé Boleslavi, Táborská č. 966/5, proti povinnému V. F. , zastoupenému Mgr. Martou Hrubešovou, advokátkou se sídlem v Rybništi, Nová Chříbská č. 2, pro 1.224.064.85 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 48 EXE 6130/2012, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. září 2014, č. j. 9 Co 529/2014-43, takto:
Dovolání povinného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. září 2014, č. j. 9 Co 529/2014-43, kterým potvrdil usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 3. června 2014, č. j. 48 EXE 6130/2012-36, o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce nařízené usnesením téhož soudu ze dne 17. prosince 2012, č. j. 48 EXE 6130/2012-21, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení o návrhu na zastavení exekuce, není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce promlčení práva vymáhat pohledávku na pojistném z veřejného zdravotního pojištění na základě seznamu přihlášek podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů v exekučním řízení podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k možnosti vést exekuční řízení na základě seznamu přihlášek srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. března 2012, sp. zn. 31 Cdo 374/2010, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 82/2012, k promlčení práva vymáhat pohledávku na základě seznamu přihlášek, byť ten sám není rozhodnutím srov. například mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2012, sp. zn. 20 Cdo 1637/2010, které se použije i na pohledávky na pojistném z veřejného zdravotního pojištění) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. S ohledem na výše uvedené v dovolacím řízení nelze pokračovat. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. července 2015
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu