ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.2931.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 2931/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného A. P., zastoupeného Mgr. Markem Hylenou, advokátem se sídlem v České Třebové, Staré náměstí 15, proti povinnému JUDr. I. O., soudnímu exekutorovi se sídlem Exekutorského úřadu ve Svitavách, náměstí Míru 53/59, identifikační číslo 68110642, pro 1 183 586,20 Kč s příslušenstvím, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, ze dne 24. 2. 2015, č. j. 18 Co 42/2015-13, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána, Exekutorský úřad Přerov, zamítl usnesením ze dne 8. 1. 2015, č. j. 103 Ex 63708/14-8, exekuční návrh. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů exekučního řízení a oprávněnému uložil zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. Tomáši Vránovi náklady exekuce ve výši 847 Kč. Soudní exekutor návrh zamítl na základě pokynu Okresního soudu ve Svitavách ze dne 17. 12. 2014, č. j. 12 Exe 1250/2014-18. Důvodem rozhodnutí byla absence způsobilého vykonatelného exekučního titulu, neboť rozvrhové usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 21. 6. 2013, č. j. 0Nc 7525/2006-218, které mělo být podkladem exekučního řízení, neobsahuje přímé uložení povinnosti povinnému, a proto nemůže být podkladem pro další exekuční řízení.
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora potvrdil a žádnému účastníkovi řízení nepřiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že rozvrhové usnesení neukládá povinnému žádnou povinnost k plnění, ten není ani účastníkem řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 0Nc 7525/2006. Soudní exekutor je při výkonu exekuční činnosti nositelem delegované státní moci, povinnost exekutora vyplatit na základě rozvrhového usnesení soudu částky přiznané věřitelům nemůže být soukromoprávní obligací (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. června 2010, sp. zn. 33 Cdo 5127/2007).
Oprávněný v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle jeho názoru nebyla otázka, zda je soudní exekutor vázán pravomocným a vykonatelným rozhodnutím soudu, zda je povinen podle tohoto rozhodnutí svoji povinnost splnit a zda může být pasivně legitimován v exekučním řízení, dosud dovolacím soudem vyřešena. Tvrdí, že pravomocné a vykonatelné usnesení o rozvrhu je z povahy věci exekučním titulem proti soudnímu exekutorovi. Pokud soudní exekutor podle rozvrhového usnesení neplnil, porušil svoji povinnost. Pokud by soud nenařídil exekuci podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí soudu, porušil by tím, dle názoru dovolatele, ústavní principy zakotvené v článku 90 Ústavy České republiky a článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, což je postup neakceptovatelný v právním státě. Navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a usnesení soudního exekutora a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky dovolání oprávněného podle ustanovení §237 o. s. ř. odmítl, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ze 14. června 2010, sp. zn. 33 Cdo 5127/2007) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. srpna 2015
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu