ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.3124.2012.1
sp. zn. 26 Cdo 3124/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., v exekuční věci oprávněné společnosti Bolognesse Limited , se sídlem Potrland House 23, Glacis Road, Gibraltar, zastoupené JUDr. Tomášem Chlostem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Zámecké 7, proti povinnému Ing. S. H. , zastoupenému JUDr. Liborem Konečným, advokátem se sídlem Brno, Ptašinského 4, pro 11.115.487,26 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 8 Nc 6429/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. ledna 2012, č. j. 26 Co 783/2009-398, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Povinný napadl dovoláním usnesení Krajského soudu v Brně (odvolací soud) ze dne 19. 1. 2012, č. j. 26 Co 783/2009-398, jímž potvrdil výroky usnesení Okresního soudu ve Znojmě (soud prvního stupně) ze dne 24. 6. 2009, č. j. 8 Nc 6429/2007-223, kterými zamítl jeho návrh na úplné zastavení exekuce (exekuce byla zastavena jen ohledně částky 2.702,- Kč) a rozhodl o nákladech řízení o zastavení exekuce. Odvolací soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nejsou důvody pro zastavení exekuce podle ustanovení §268 odst. 1 písm. g), h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do 31. 12. 2012 (dále též jen „o. s. ř.“), §52 odst. 1, §55 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění do 31. 12. 2012 (dále jen „e. ř.“), neboť na oprávněnou přešla vymáhaná pohledávka, a byla tak v řízení aktivně legitimována (ve smlouvě o postoupení byla pohledávka identifikována dostatečně určitě) a dluh nezanikl ani splněním.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz článek II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.).
Podmínkou řízení o návrhu na zastavení exekuce je její nařízení a trvání (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. 20 Cdo 3516/2006, uveřejněné pod číslem 95/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení téhož soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3266/2013, uveřejněné pod číslem 62/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jestliže exekuce zanikla, k řízení o návrhu povinného na její zastavení podle ustanovení §268 odst. 1 písm. g), h) o. s. ř. (ve spojení s ustanovením §52 odst. 1, §55 odst. 1 e. ř.) již nejsou podmínky a řízení musí být podle ustanovení §103, §104 odst. 1 a §254 odst. 1 o. s. ř. zastaveno.
Z obsahu spisu vyplývá (viz oznámení soudního exekutora o skončení exekuce ze dne 27. 9. 2012), že v průběhu dovolacího řízení byla exekuce provedena a zanikly účinky všech exekučních příkazů. Ke skončení exekuce a zániku pověření soudního exekutora (§51 písm. c/ e. ř.) došlo vymožením pohledávky, včetně jejího příslušenství.
Věcnému přezkoumání dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu tak brání nedostatek zvláštní podmínky řízení, spočívající v existenci trvání nařízené exekuce, a proto dovolací soud řízení o dovolání podle ustanovení §103, §104 odst. 1 věty první, §254 odst. 1 a §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věta první a §151 odst. 1 o. s. ř. a o skutečnost, že oprávněné podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. dubna 2015
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu