ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.320.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 320/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné E F I O S spol. s r.o., se sídlem Valašské Meziříčí, Masarykova 671/33, zastoupené Mgr. Veronikou Zavadilovou, advokátkou se sídlem v Přerově, Čechova 2, proti povinnému Z. Č. , zastoupenému Mgr. Ing. Pavlem Lvem, advokátem se sídlem ve Valaškém Meziříčí, Poláškova 737/2, pro 4.846.550 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 54 EXE 189/2010, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. července 2014, č. j. 10 Co 179/2014-193, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Oprávněná je povinna zaplatit povinnému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 13.613 Kč k rukám Mgr. Ing. Pavla Lva, advokáta se sídlem ve Valašském Meziříčí, Poláškova 2, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Novém Jičíně (soud prvního stupně) usnesením ze dne 4. 12. 2013, č. j. 54 EXE 189/2010-144, exekuci nařízenou usnesením soudu prvního stupně ze dne 29. 3. 2010, č. j. 54 EXE 189/2010-19, částečně zastavil, a to pro vymožení částky 1.452.285,40 Kč, návrh povinného na zastavení exekuce „nad tuto částku“ zamítl a rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání povinného Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) usnesením ze dne 31. 7. 2014, č. j. 10 Co 179/2014-193, usnesení soudu prvního stupně v napadené části změnil tak, že exekuci zcela zastavil; současně rozhodl o nákladech exekuce a odvolacího řízení.
Dovolání oprávněné proti napadenému usnesení odvolacího soudu není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), neboť závěr odvolacího soudu, že notářský zápis, který byl podkladem pro nařízení exekuce v dané věci, není materiálně vykonatelný, a není proto způsobilým exekučním titulem, protože postrádá dostatečné vylíčení skutečností, na nichž se (vymáhaná) pohledávka zakládá (právní důvod plnění) podle §71b odst. 2 písm. c) zákona č. 358/1992 Sb., je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek /na které poukazovala i dovolatelka, na rozdíl od jejího mínění však napadené rozhodnutí je v souladu s jeho závěry/, ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3266/2013, uveřejněné pod číslem 62/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a není důvodu, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Vytýká-li dovolatelka, že odvolací soud rozhodl v rozporu s usneseními Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3836/2013, a ze dne 20. 10. 2008, sp. zn. 20 Cdo 477/2007, uveřejněným pod číslem 81/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přehlíží, že tato rozhodnutí řeší otázku vykonatelnosti notářského zápisu z hlediska náležitého vymezení lhůty k plnění a předmětu plnění. Napadené usnesení není ani v rozporu s dalším usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. 20 Cdo 5068/2009, jež zmiňuje dovolatelka, které (při posouzení vykonatelnosti exekutorského zápisu z hlediska vylíčení skutečností, na nichž se vymáhaná pohledávka zakládá) rovněž vycházelo ze závěrů vyjádřených v již citovaném rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2020/98 . Případný není ani odkaz na nález Ústavního soudu ze dne 3. 8. 2011, sp. zn. II. ÚS 3381/10, neboť v dané věci nešlo posouzení platnosti smlouvy.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání oprávněné podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li oprávněná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může povinný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 22. července 2015
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu