ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.3313.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 3313/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobců a) Ing. J. K. , b) L. K. , oba zastoupeni Mgr. Klárou Udvaros, advokátkou se sídlem v Praze 1, Revoluční 763/15, proti žalovanému V. B. , zastoupenému Mgr. Zdeňkem Stránským, advokátem se sídlem v Praze 7, Osadní 324/12a, o určení výše nájemného, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 28 C 249/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. března 2015, č. j. 55 Co 4/2015-135, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného (dovolatele) proti rozsudku Městského soudu v Praze, jako soudu odvolacího, ze dne 4. 3. 2015, č. j. 55 Co 4/2015-135, odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje řádnou specifikaci údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a o. s. ř.), jenž je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). K projednání dovolání totiž nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení §237 o. s. ř., aniž by bylo z dovolání (z jeho celkového obsahu) zřejmé, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva, jež v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo je rozhodována rozdílně, má být v dovolacím řízení řešena, od kterého (svého) řešení se má dovolací soud odchýlit a od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odchýlil odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 26. 11. 2013, sp. zn. 26 Cdo 3492/2013).
Dovolatel nevymezil ani dovolací důvod způsobem uvedeným v §241a odst. 3 o. s. ř., neboť odvolacímu soudu vytýká nesprávná skutková zjištění (týkající se výměry podlahové plochy bytu a skutečného stavu bytu), a vady řízení (nepoučení účastníků o koncentraci řízení), které podle současné právní úpravy nejsou způsobilým dovolacím důvodem.
Tyto vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatel včas (v průběhu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§241b odst. 3 o. s. ř.).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. prosince 2015
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu