ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.3516.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 3516/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., v exekuční věci oprávněné Matco, s.r.o. , se sídlem v Praze 1 – Malé Straně, Letenská 121/8, IČO 26425033, zastoupené Mgr. Petrem Budzińskim, advokátem se sídlem v Praze 1 – Malé Straně, Letenská 121/8, proti povinnému Ing. M. V. , zastoupenému Mgr. Ivo Šotkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Ostružnická 325/6, pro pohledávku 1,000.000,- Kč s příslušenstvím, o zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 50 EXE 6153/2012, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. dubna 2014, č. j. 40 Co 196/2014-359, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (odvolací soud) usnesením ze dne 30. 4. 2014, č. j. 40 Co 196/2014-359, potvrdil usnesení Okresního soudu v Olomouci (soud prvního stupně) ze dne 3. 2. 2014, č. j. 50 EXE 6153/2012-297, jímž soud prvního stupně zamítl návrh povinného ze dne 25. 10. 2013 na zastavení exekuce nařízené usnesením téhož soudu ze dne 30. 8. 2012, č. j. 50 EXE 6153/2012-22, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 11. 2012, č. j. 40 Co 986/2012-69, co do částky 84.214,50 Kč (představující náklady předcházejícího řízení).
Nejvyšší soud dovolání povinného proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen „o. s. ř.“) odmítl, neboť závěr odvolacího soudu, že s ohledem na obsah sdělení Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2013, publikovaného pod č. 117/2013 Sb., vydaného k účinkům nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013, jsou nároky na paušální odměnu přiznanou podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. pravomocným rozhodnutím soudu vydaným před vykonatelností citovaného nálezu nadále vykonatelné, je v souladu s ustálenou judikaturou, od níž není důvod se odchýlit (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2013, sp. zn. 31 Cdo 152/2010, uveřejněný pod číslem 47/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. února 2015
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu