ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.3752.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 3752/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobce města Trutnov , se sídlem Trutnov, Slovanské nám. 165, zastoupeného JUDr. Blankou Mourovou, advokátkou se sídlem Trutnov, U Nemocnice 83, proti žalovaným 1) K. J. , a 2) N. J. , zastoupeným Mgr. Petrem Svítkem, advokátem se sídlem Trutnov, Havlíčkova 4, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 16 C 47/2013, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. února 2014, č. j. 26 Co 8/2014-67, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Trutnově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 9. 7. 2013, č. j. 16 C 47/2013-17, uložil žalovaným povinnost vyklidit byt tam specifikovaný do čtyř měsíců od právní moci rozsudku a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Hradci Králové (odvolací soud) rozsudkem ze dne 18. 2. 2014, č. j. 26 Co 8/2014-67, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve věci samé, ve výroku o náhradě nákladů řízení jej změnil; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní (zastoupeni advokátem) včasné dovolání, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 293/2013 Sb. (srov. článek II. bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o. s. ř.), což je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), bez jejíhož splnění nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013). Z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatelé však výslovně neuvedli, v čem spatřují přípustnost dovolání, přičemž toto nelze dovodit ani z obsahu dovolání. Z něj pouze vyplývá, že nesouhlasí s posouzením věci odvolacím soudem z hlediska dobrých mravů ve smyslu §3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Jinak řečeno požadují, aby dovolací soud rozhodl jinak než soud odvolací, avšak ani toto není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání v režimu ustanovení §237 o. s. ř. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, proti němuž byla podána ústavní stížnost, která byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13).
Nad rámec uvedeného je možno poukázat na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. Cpjn 6/2009, uveřejněné pod č. 8/2010 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2010, podle něhož skutečnost, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu (nebo nemovitosti sloužící k bydlení) je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, se podle okolností daného případu může projevit i určením delší než zákonné lhůty k vyklizení (§160 odst. 1 o. s. ř.).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. března 2015
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu