ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.4508.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 4508/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v exekuční věci oprávněného města Kuřim , se sídlem v Kuřimi, Jungmannova 968, proti povinnému M. V. , B., zastoupenému Mgr. Vladanem Tisovským, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Sokolská třída 871/6, pro 500.000,- Kč s příslušenstvím a pro 1.667,- Kč, o zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 57 EXE 1061/2012, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. června 2014, č. j. 9 Co 216/2014-54, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Dovolání povinného proti napadenému usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25. 2. 2013, č. j. 57 EXE 1061/2012-40, kterým zamítl jeho návrh na zastavení exekuce, Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 (ve spojení s §243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.) odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. dubna 2015
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu