ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.4878.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 4878/2014-497
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Ing. Bc. P. H. , T. L., zastoupeného JUDr. Hanou Koudelovou, advokátkou se sídlem Hodonín, Národní třída 349/71, proti žalovaným 1) M. W. , L., zastoupené opatrovníkem JUDr. Miroslavem Chovancem, advokátem se sídlem Strážnice, J. Skácela 696, a 2) R. V. , V. n. M., zastoupenému Mgr. Darinou Šlampovou, advokátkou se sídlem Hodonín, Palackého 2312/54, o zaplacení částky 126.668,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 5 C 505/95, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. června 2014, č. j. 38 Co 322/2012-454, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.017,- Kč, k rukám Mgr. Dariny Šlampové, advokátky se sídlem Hodonín, Palackého 2312/54, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. V poměru mezi žalobcem a žalovanou 1) nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Soud prvního stupně (v pořadí čtvrtým) rozsudkem ze dne 22. 4. 2009, č. j. 5 C 505/95
-250, výrokem I. uložil původně žalovanému M. V. povinnost zaplatit původním žalobcům J. H. a M. H., oprávněným společně a nerozdílně, do tří dnů od právní moci rozsudku částku 95.234,60 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení, výrokem II. zamítl žalobu ohledně (zbývající) částky 31.434,- Kč; současně rozhodl o nákladech řízení těchto účastníků a státu (výroky III. až V.). Poté usnesením ze dne 16. 5. 2011, č. j. 5 C 505/95-306, rozhodl, že na místo původně žalovaného (zemřelého před doručením v pořadí čtvrtého rozsudku soudu prvního stupně) bude v řízení dále pokračováno s jeho procesními nástupci M. W. a R. V. (žalovaní 1/ a 2/) – pozůstalou dcerou a synem, kteří nabyli dědictví dle dohody o vypořádání dědictví schválené usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 31 D 1245/2009.
K odvolání žalovaného 2) odvolací soud – poté, co usnesením ze dne 19. 12. 2013, č. j. 38 Co 322/2012-407, rozhodl, že na místo původních žalobců vstupuje do řízení Ing. Bc. P. H. (žalobce), na něhož původní žalobci postoupili pohledávku ve výši 95.234,60 Kč (o níž v řízení jde), a poté, co usnesením vyhlášeným při jednání dne 19. 6. 2014, připustil změnu žaloby tak, že žalobce se nadále domáhal toho, aby každému z žalovaných byla uložena povinnost zaplatit mu do tří dnů od právní moci rozsudku částku 47.617,30 Kč s úrokem z prodlení (specifikovaným v návrhu na změnu žalobního petitu) – rozsudkem ze dne 23. 6. 2014, č. j. 38 Co 322/2012-454, (v pořadí čtvrtý) rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku I. změnil tak, že takto změněnou žalobu zamítl (výrok I.); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu před soudy obou stupňů (výroky II. až V.).
Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání žalobce projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.
– dále „o. s. ř.“) a zjistil, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.).
V souzené věci byl předmětem řízení nárok na dělitelné plnění, přičemž odvolací soud zamítl (žalobcem změněnou) žalobu, aby každému z žalovaných byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 47.617,30 Kč s úrokem z prodlení. Bylo tak rozhodnuto o dvou samostatných nárocích, a to jednak v poměru mezi žalobcem a žalovanou 1), jednak v poměru mezi žalobcem a žalovaným 2). Přípustnost dovolání je třeba v takovém případě posuzovat vůči jednotlivým nárokům samostatně.
Dovolání žalobce není v dané věci přípustné, protože směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o dvou samostatných nárocích na peněžité plnění, z nichž žádný nepřevyšuje 50.000,- Kč (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží) a současně nejde o vztahy ze spotřebitelských smluv či o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v §120 odst. 2 o. s. ř. (§238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.).
Pro úplnost lze dodat, že přípustnost dovolání nezakládá nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání může být – v případě splnění v poučení uvedených podmínek – přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod č. 51/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl (§243c odst. 1 věta první o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalovanému 2) vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Výši nákladů dovolacího řízení stanovil dovolací soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AT“ (srov. nález Ústavní soud České republiky ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013 Sb., dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný pod č. 73/2013 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Tyto náklady se sestávají z odměny advokátky ve výši 3.020,- Kč (§6 odst. 1, §7 bod 5 a §11 odst. 1 písm. k/ AT), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. §2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 AT), a z částky 697,- Kč představující 21% DPH (§137 odst. 3 o. s. ř.). Náklady žalované 1), které jí vznikly v souvislosti s písemným vyjádřením k dovolání, nebyly (s přihlédnutím k obsahu vyjádření) posouzeny jako potřebné pro účelné uplatnění nebo bránění práva proti dovolateli. V uvedených souvislostech totiž nelze přehlédnout naprostou stručnost vyjádření a ani to, že nijak nereagovalo na vznesené dovolací námitky.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 17. března 2015
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu