ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.4901.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 4901/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobce L. P. , zastoupeného JUDr. Jiřím Novákem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 1788/60, proti žalovanému V. V. , zastoupenému Mgr. Miroslavou Veselou, advokátkou se sídlem v Přerově, Komenského 654/41, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 11 C 176/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. června 2014, č. j. 56 Co 259/2014-153, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178,- Kč k rukám JUDr. Jiřího Nováka, advokáta se sídlem v Praze 2, Sokolská 1788/60, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného (dovolatele) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 6. 2014, č. j. 56 Co 259/2014-153, odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje řádnou specifikaci údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a o. s. ř.), jenž je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Tuto vadu, pro níž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatel včas (v průběhu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§241b odst. 3 o. s. ř.). K projednání dovolání totiž nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení §237 o. s. ř., aniž by bylo z dovolání (z jeho celkového obsahu) zřejmé, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva, jež v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo je rozhodována rozdílně, má být v dovolacím řízení řešena, od kterého (svého) řešení se má dovolací soud odchýlit a od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odchýlil odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 26. 11. 2013, sp. zn. 26 Cdo 3492/2013).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. dubna 2015
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu