Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.05.2015, sp. zn. 26 Cdo 5099/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.5099.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.5099.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 5099/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Stavebního bytového družstva Frýdlant nad Ostravicí , se sídlem ve Frýdlantě nad Ostravicí, Janáčkova 1238, IČO 00035394, zastoupeného Mgr. Pavlou Běčákovou, advokátkou se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Vítkovická 3083/1, proti povinné B. Š. , F. n. O., pro doručení F.-M., zastoupené JUDr. Lenkou Mecovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku - Místku, Politických obětí 118, vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 29 EXE 6118/2011, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. ledna 2014, č. j. 10 Co 665/2013-164, takto: Dovolání povinné se odmítá . Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) : Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 23. 1. 2014, č. j. 10 Co 665/2013-164, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Frýdku - Místku (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 10. 6. 2013, č. j. 29 EXE 6118/2011-120, jímž soud prvního stupně nařídil podle rozsudku tamního soudu ze dne 5. 12. 2007, č. j. 16 C 69/95-304, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2008, č. j. 42 Co 138/2008 - 379, exekuci vyklizením povinné z bytu o velikosti 1+3 ve 3. podlaží domu ve F. n. O., která bude provedena po právní moci tohoto usnesení vykázáním povinné a všech, kdo s ní v uvedeném bytě bydlí, a odstraněním jejich věcí do zajištěného přístřeší, a to pokoje v II. podlaží ubytovny na adrese F. – M., a dále exekuci na majetek povinné pro náklady exekuce, které budou stanoveny exekutorem, s tím, že provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Tomáše Vránu, Exekutorský úřad Přerov. Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) uzavřel, že pro povinnou bylo na dobu neurčitou zajištěno řádné přístřeší, jež splňuje zákonná kritéria, že cena za ubytování není nepřiměřená místním poměrům a že věcnou správnost exekučního titulu nelze v exekučním řízení přezkoumávat. Nejvyšší soud dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jeno. s. ř.“) odmítl, neboť závěry odvolacího soudu jsou v souladu s ustálenou judikaturou, od níž není důvod se odchýlit. Je výrazem ustálené soudní praxe, že v exekučním řízení je soud vázán obsahem vykonávaného rozhodnutí a nemůže přezkoumávat jeho věcnou správnost (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení téhož soudu ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), že není-li zajištění bytové náhrady pro povinnou prokázáno notářským zápisem (ani jinou listinou vydanou státním orgánem nebo orgánem obce), lze skutečnost, zda bytová náhrada byla oprávněným zajištěna a zda odpovídá vykonávanému rozhodnutí (§343 odst. 3 o. s. ř.) prokázat při jednání - oba soudy jednání v dané věci nařídily - (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1948/2004, usnesení téhož soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 20 Cdo 974/2005, nebo ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 20 Cdo 5209/2008), a že jedním z kritérií vymezujících bytovou náhradu je rovněž finanční náročnost zajištěné bytové náhrady, která se však neposuzuje ve vztahu k sociálním poměrům povinné, nýbrž z pohledu přiměřenosti místním poměrům a která v případě přístřeší, jež má dočasný (provizorní) charakter, bude nezřídka přesahovat obvyklé nájemné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1314/2004, usnesení téhož soudu ze dne 22. 3. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2000/2005, ze dne 22. 6. 2007, sp. zn. 20 Cdo 1909/2006, či ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. 20 Cdo 875/2008). Namítá-li dovolatelka, že soudy nezkoumaly dostatečně kvalitu zajištěného přístřeší, zpochybňuje učiněná skutková zjištění, nikoliv právní závěr (§241a odst. 1 o. s. ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. května 2015 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/25/2015
Spisová značka:26 Cdo 5099/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.5099.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Bytová náhrada
Dotčené předpisy:§343 odst. 3 o. s. ř.
§712 odst. 5 obč. zák.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:07/28/2015
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 3463/15
Staženo pro jurilogie.cz:2022-11-26