ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.5120.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 5120/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně městské části Praha 9 , se sídlem v Praze 9, Sokolovská 14/324, zastoupené JUDr. Tomášem Rybářem, Ph. D., advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Václavské náměstí 1601/47, proti žalované J. S., zastoupené Mgr. Kristianou Urbánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Panská 895/6, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 99 C 161/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. května 2014, č. j. 30 Co 219/2014-105, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178,- Kč k rukám JUDr. Tomáše Rybáře, Ph. D., advokáta se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Václavské náměstí 1601/47, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované (dovolatelky) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. května 2014, č. j. 30 Co 219/2014-105 (k němuž se žalobkyně prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřila), odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII. zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o. s. ř.“). V dovolání totiž neuplatnila (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 1 a 3 o. s. ř. (byť formálně nesprávným právním posouzením věci rovněž argumentovala) a tuto vadu (nedostatek vymezení /způsobilého/ dovolacího důvodu), pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila (§241b odst. 3 o. s. ř.). Prakticky jedinou dovolací námitkou, že vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu měl být jí (a původně druhému žalovanému) ustanoven opatrovník podle §29 odst. 3 o. s. ř., ve skutečnosti uplatnila nezpůsobilý důvod v podobě vady řízení (srov. např. v dovolání zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 3703/2008). V konečném důsledku – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) a k povaze uplatněných dovolacích námitek – však zpochybnila postup soudu prvního stupně (jakož i soudu odvolacího), který žalobu projednal a o ní rozhodl v její nepřítomnosti. Její dovolací námitky by proto z obsahového hlediska mohly být podřaditelné rovněž pod tzv. zmatečnostní vadu ve smyslu §229 odst. 3 o. s. ř., neboť uvedeným postupem (šlo-li by o postup nesprávný) jí mohla být odňata možnost jednat před soudem. K vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlíží (a to i z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle §237 o. s. ř.) nezakládají. Vady podle §229 odst. 3 o. s. ř. jsou pak právně významné pouze z hlediska žaloby pro zmatečnost (§229 a násl. o. s. ř.).
Dovolací soud nepřehlédl sdělení dovolatelky, že dovolání podává „i do výroku II.“ napadeného rozsudku, tj. jakoby i proti jeho nákladovému výroku. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) – názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje. Navíc ve vztahu k uvedenému výroku schází v dovolání vylíčení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Kromě toho však nelze ani opomenout, že tímto výrokem odvolací soud nerozhodl o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč (odvolací soud nepřiznal žádné z účastnic právo na náhradu nákladů odvolacího řízení), takže přípustnost dovolání proti němu nelze opřít o ustanovení §237 o. s. ř., neboť to vylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod č. 80 v sešitě č. 8 z roku 2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 24. února 2015
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu