ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.957.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 957/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného M. Č. , zastoupeného JUDr. Antonínem Janákem, advokátem se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 142, proti povinným 1) Mgr. V. B. , a 2) S. B. , za účasti vydražitelky K. M. , pro 371 209,33 Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitých věcí, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. E 442/99, o dovolání povinného 1) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2014, č. j. 20 Co 426/2014 - 911, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Povinný 1) je povinen zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1 271,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta JUDr. Antonína Janáka.
III. Ve vztahu mezi ostatními účastníky žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 26. 8. 2014, č. j. E 442/99-902, kterým Okresní soud v Benešově zamítl návrh povinných na vydání předběžného opatření ze dne 20. 8. 2014 (na zrušení a zastavení rozvrhového řízení stanoveného na den 28. 8. 2014) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení; žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl rovněž k závěru, že rozvrhové řízení, které je součástí výkonu rozhodnutí, nelze přerušit (§254 odst. 1 a 2 ve znění účinném do 31. 12. 2012).
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný 1) dovoláním. Oprávněný ve svém vyjádření k dovolání povinného 1) navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl. Povinná 2) vyjádřila s dovoláním povinného souhlas.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na vydání předběžného opatření (§238 odst. 1 písm. g/ o. s. ř.). Nejvyšší soud pro úplnost připomíná, že dovolání není přípustné ani ve věcech odkladu výkonu rozhodnutí (§238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř.). Přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud tedy v souladu s §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2015
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu