ECLI:CZ:NS:2015:26.ND.13.2015.1
sp. zn. 26 Nd 13/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně AUTODOPRAVY K & K, s.r.o. , se sídlem Boskovice, Chrudichromská 2156, IČO: 25561626, zastoupené JUDr. Petrem Cembisem, advokátem se sídlem Brno – Zábrdovice, Ponávka 185/2, proti žalované SCHAVEMAKER TRANSPORT BREDA B. V. , se sídlem Breda, Hazeldonk 6489, Nizozemské království, BTW č. NL004107913B01, o zaplacení částky 800,- EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 22 C 39/2012, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 22 C 39/2012 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
Žalobkyně se u Okresního soudu v Ústí nad Labem domáhá vůči žalované zaplacení částky 800,- EUR s příslušenstvím z titulu dlužného přepravného za silniční přepravu zboží z Antverp, Belgické království, do Ústí nad Labem, provedenou ve dnech 2. až 5. srpna 2011.
Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 21. března 2013, č. j. 22 C 39/2012-11, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení místně příslušného soudu (§11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb./ – dále jen „o. s. ř.“). Dospěl k závěru, že v projednávané věci je dána mezinárodní pravomoc českých soudů podle článku 31 odst. 1 písm. b/ Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vyhlášené pod č. 11/1975 Sb. (dále jen – „Úmluva CMR“). Ve vztahu k místní příslušnosti soudu dovodil, že žalovaná jako zahraniční obchodní společnost se sídlem v Nizozemském království nemá v České republice obecný soud ve smyslu §85 odst. 3 o. s. ř. Místní příslušnost není dána ani podle §86 odst. 2 a 3 o. s. ř., neboť ze spisu nevyplynulo, že by žalovaná měla v České republice majetek, podnik nebo jeho organizační složku. Rovněž dohoda stran o místní příslušnosti ve smyslu §89a o. s. ř. ze spisu nevyplynula. Z těchto důvodů uzavřel, že chybějí podmínky pro určení místní příslušnosti podle §84 o. s. ř., a proto věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V projednávané věci se mezinárodní pravomoc soudů řídí ustanovením čl. 31 odst. 1 písm. b/ Úmluvy CMR, podle něhož spory vzniklé z přeprav podléhajících úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě, nebo místo určené k jejímu vydání. Použití ustanovení Úmluvy CMR přitom dle výslovného znění čl. 71 nevylučuje ani nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, jehož použití připadá v této věci v úvahu – čl. 66 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. května 2010, sp. zn. C-533/08, ve věci TNT Express Nederland BV proti AXA Versicherung AG, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí č. I/2010, str. 4107).
Jelikož v posuzovaném případě, jak se podává z obsahu spisu, byla zásilka vydána na území České republiky (Ústí nad Labem), jsou soudy České republiky nadány mezinárodní pravomocí. Poněvadž ovšem chybějí podmínky místní příslušnosti (žalovaná obchodní společnost nemá sídlo ani podnik či organizační složku svého podniku v České republice a nejsou zde ani skutečnosti zakládající místní příslušnost na výběr danou), určí místní příslušnost Nejvyšší soud (§11 odst. 3 o. s. ř.), vycházeje ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v ustanovení §6 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012). S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o. s. ř. – s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení – určil místně příslušným soudem v dané věci soud, u něhož bylo řízení zahájeno a v jehož obvodě došlo k vydání přepravované zásilky, tj. Okresní soud v Ústí nad Labem.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. února 2015
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu