ECLI:CZ:NS:2015:26.ND.17.2015.1
sp. zn. 26 Nd 17/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Mikuška v konkursní věci úpadce J. K. , P., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. František Kučera, JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., JUDr. Iva Novotná, JUDr. Jiří Goldstein, JUDr. Jiří Kareta, Mgr. Tomáš Braun, Mgr. Martin Liška, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 1 Ko 31/2014.
Odůvodnění:
V konkursní věci úpadce J. K., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, vznesl úpadce p odáním datovaným dne 18. prosince 2014 námitku podjatosti Vrchního soudu v Praze, a to pro zjevně nepřátelský poměr k jeho osobě, když podle něj z dosavadního průběhu konkursního řízení vyplývá „zřejmá podjatost“ senátu 1Ko z důvodu ekonomické provázanosti JUDr. Šafránkové, Mgr. Wenzlové a JUDr. Zelenky @spol.
K námitce podjatosti se vyjádřili soudci senátu 1 Ko Vrchního soudu v Praze, a to: JUDr. František Kučera, JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., JUDr. Iva Novotná, JUDr. Jiří Goldstein, a soudci senátu 2 Ko Vrchního soudu v Praze, a to: JUDr. Jiří Kareta, Mgr. Tomáš Braun, Mgr. Martin Liška, tak, že k věci, k účastníkům a k jejich zástupcům nemají žádný vztah.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde.
Všichni jmenovaní soudci (rozuměj soudci senátů Vrchního soudu v Praze, kteří by podle rozvrhu práce zásadně byli povoláni rozhodnout o námitce vyloučení vznesené úpadcem) ve vyjádření k námitce podjatosti (§15b odst. 1 o. s. ř.) shodně uvedli, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětné věci a že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze vyjmenovaných ve výroku rozhodnutí.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že označení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. dubna 2015
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu