ECLI:CZ:NS:2015:28.CDO.1559.2015.1
sp. zn. 28 Cdo 1559/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobce Ing. J. M. , zastoupeného Mgr. Michaelou Vilhelmovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, na Můstku 383/1, proti žalovanému hlavnímu městu Praha , IČ: 00064581, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, zastoupenému JUDr. Janem Mikšem, advokátem se sídlem v Praze 2, Na Slupi 15, o zaplacení 39.883,- Kč s příslušenstvím , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 144/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2014, č. j. 35 Co 282/2014-297, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 25. listopadu 2013, č. j. 21 C 144/2008-241, Obvodní soud pro Prahu 1 uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 12.750,- Kč (výrok I) a částku 13.566,50 Kč (výrok II), vždy spolu se specifikovaným úrokem z prodlení; co do částky 13.566,50 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok IV) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III).
K odvolání obou účastníků Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. listopadu 2014, č. j. 35 Co 282/2014-297, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku IV, jakož i ve výrocích I a II v části o zaplacení celkem 19.574,50 Kč se stanoveným úrokem z prodlení; co do zbylých 6.742,- Kč rozsudek v napadených výrocích I a II změnil tak, že se v uvedeném rozsahu žaloba zamítá (vše výrokem I rozsudku) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací postupoval v dovolacím řízení podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“. Shledal, že dovolání není přípustné.
Přípustnost dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí, stanoví §237 o. s. ř.
Podle §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. „dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v §120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží“.
V posuzované věci byla dovoláními napadenými výroky zamítnuta žaloba co do částek 13.566,50 Kč s příslušenstvím a 6.742,- Kč s příslušenstvím, tedy bylo jimi rozhodnuto o peněžitém plnění, jež nepřevyšuje zákonem stanovený limit 50.000,- Kč (nehledě na příslušenství), a to ve věci, v níž očividně nejde o vztah mezi spotřebiteli ani o vztah pracovněprávní ani o věc uvedenou v §120 odst. 2 o. s. ř.
Sluší se dodat, že proti rozhodnutí, jímž bylo vyhověno žalobě co do částky 19.574,50 Kč (z hlediska přípustnosti dovolání rovněž podlimitní) nebyl by žalobce k podání dovolání ani subjektivně legitimován (ve smyslu §240 odst. 1 věty první o. s. ř.). Z hlediska aplikace ustanovení §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. je rovněž bezvýznamné, vede-li žalobce s žalovaným další spory o vydání bezdůvodného obohacení a jaká je hodnota předmětu sporu v těchto dalších řízeních. Rozhodující je jedině výše peněžitého plnění, o němž bylo rozhodnuto v této věci dovoláním napadeným výrokem.
Proto Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věty první o. s. ř.), nepřípustné dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se pak opírá o ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., v situaci, kdy dovolání bylo odmítnuto a kdy náklady žalovaného, spojené s podáním velmi stručného vyjádření k dovolání (které nebylo možno věcně projednat již z důvodu jeho objektivní nepřípustnosti), nelze již z tohoto důvodu pokládat za účelně vynaložené náklady k uplatňování nebo bránění práva proti žalobci.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. května 2015
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu