Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 02.11.2015, sp. zn. 28 Cdo 2254/2015 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:28.CDO.2254.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:28.CDO.2254.2015.1
sp. zn. 28 Cdo 2254/2015 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobkyně Mgr. M. Ř. , zastoupené JUDr. Václavem Hochmannem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Rašínova 68, proti žalovaným 1) K. M. , a 2) D. K. , oběma zastoupeným Mgr. Jaroslavem Jurášem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Lešetín I/777, o zaplacení částky 348.133,- Kč s příslušenstvím , vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 44 C 13/2012, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 14. ledna 2015, č. j. 59 Co 274/2013-273, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Shora označeným usnesením odvolací soud – z důvodu zpětvzetí žaloby za odvolacího řízení – zrušil rozsudek soudu prvního stupně (rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 12. března 2013, č. j. 44 C 13/2012-179) a řízení zastavil (výrok I), rozhodl o tom, že žalobkyni se nepřiznává náhrada nákladů řízení (výrok II) a každé z žalovaných uložil zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně na náhradě nákladů vzniklých státu částku 1.046,- Kč (výrok III). Žalované napadly usnesení odvolacího soudu ve výrocích pod body II a III, o náhradě nákladů řízení a o nákladech státu dovoláním, jehož přípustnost podle §237 občanského soudního řádu (o. s. ř.) spatřovaly v tom, že rozhodnutí závisí na řešení otázek procesního práva v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešených, a jako dovolací důvod ohlásily nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (§241a odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud odmítl dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť není přípustné. Proti výroku o náhradě nákladů státu (§148 odst. 1 o. s. ř.) je přípustnost dovolání vyloučena již tím, že tímto dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč (srov. §238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2012; čl. II bod 2 zákona č. 293/2012 Sb.). V případě výroku pod bodem II, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení vzniklých účastnicím řízení (tak, že náhrada nebyla přiznána žádné z účastnic), je z hlediska aplikace ustanovení §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. určující výše nákladů, jejichž náhrada měla být dovolateli podle dovolání odepřena (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2013, sen. zn. 29 ICdo 34/2013, uveřejněné pod číslem 5/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a jež zde bagatelní hranici 50 000 Kč evidentně převyšuje. Tím však dovolání proti označenému výroku usnesení bez dalšího přípustné není (nesplňuje-li předpoklady přípustnosti dovolání dle §237 o. s. ř. a nejde-li ani o usnesení vyjmenované v §238a o. s. ř.). K otázce procesního práva označené dovoláním – aplikovatelnosti ustanovení §146 odst. 2 věty druhé a §150 o. s. ř. při rozhodování o náhradě nákladů řízení, jež bylo zastaveno poté, co žalované uspokojily za řízení žalobkyní uplatněné právo – nezbývá totiž než uvést, že i tato otázka – nastolená za obdobných okolností (zrušení pravomocného rozhodnutí dovolacím soudem) – byla v rozhodovací praxi dovolacího soudu již dříve vyřešena (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. dubna 2014, sp. zn. 23 Cdo 342/2014, nebo usnesení ze dne 29. dubna 2014, sp. zn. 23 Cdo 3353/2013, jež jsou dostupná na www.nsoud.cz ; rozhodnutí obstála i v rovině ústavněprávní – ústavní stížnosti proti nim podané Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 10. března 2015, sp. zn. II. ÚS 2136/2014, resp. usnesením ze dne 18. září 2014, sp. zn. III. ÚS 2759/2014, obě dostupná na http://nalus.usoud.cz ). Nejvyšší soud současně neshledal důvody, pro které by tato dovolacím soudem dříve vyřešená otázka měla být posouzena jinak. Z uvedené vyplývá, že ani proti výroku pod bodem II usnesení dovolání přípustné není. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 věty druhé o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 2. listopadu 2015 Mgr. Petr Kraus předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/02/2015
Spisová značka:28 Cdo 2254/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:28.CDO.2254.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§146 odst. 2 o. s. ř.
§150 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20