ECLI:CZ:NS:2015:28.CDO.5062.2014.1
sp. zn. 28 Cdo 5062/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Miloše Póla a Mgr. Petra Krause ve věci žalobkyně M. D., zastoupené JUDr. Terezou Jelínkovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Dražkovice 181, proti žalovanému Honebnímu společenstvu Chrast u Chrudimě, se sídlem v Chrastu, IČ 43501028, zastoupenému JUDr. Evženem Zachariášem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Mezi Mosty 1793, o neplatnost právního úkonu, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 6 C 66/2013, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 19. 9. 2014, č. j. 22 Co 153/2014-121, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Chrudimi rozsudkem ze dne 5. února 2014, č. j. 6 C 66/2013-92, rozhodl ve výroku I., že rozhodnutí valné hromady Honebního společenstva Chrast u Chrudimě ve výroku blíže specifikované je neplatné, a ve výroku II. o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, kterému byl spis předložen s odvoláním žalovaného ve věci samé, usnesením ze dne 19. září 2014, č. j. 22 Co 153/2014-121, v průběhu odvolacího řízení přerušil řízení do pravomocného skončení řízení o neplatnost rozhodnutí valné hromady Honebního společenstva Chrast u Chrudimě konané dne 10. 8. 2013 v obci Chrast u Chrudimě, jež je vedeno u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 3 C 197/2013 a v němž se Z. S. (odvolaný z funkce honebního starosty) domáhá určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, kterým byl z této funkce odvolán. Za této situace je zpochybněna aktivní legitimace Z. S. k podání odvolání, přičemž ve zmíněném řízení je řešena otázka, která má význam pro rozhodnutí soudu, a proto podle §109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušil odvolací soud řízení do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 3 C 197/2013.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení §237 o. s. ř. Namítal, že odvolací soud se nezabýval podstatou odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 5. 2. 2014, který rozhodl rozsudkem pro uznání, když žalovaný neuznal oprávněnost žaloby. Podle dovolatele odvolací soud nesprávným právním názorem na výklad ustanovení §22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, výrazně poškodil práva Z. S. jako honebního starosty Honebního společenstva Chrast u Chrudimě. Dovozoval, že Z. S. řádně zvolený honební starosta na valné hromadě honebního společenstva konané dne 23. 3. 2013 a další člen tohoto honebního společenstva považují rozhodnutí valné hromady konané dne 10. 8. 2013 za nezákonné a žalobou podanou u Okresního soudu v Chrudimi se domáhají vyslovení neplatnosti přijatého rozhodnutí. Navrhl proto zrušení usnesení odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.) zastoupeným advokátem (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno 19. 9. 2014, a proto dovolací soud rozhodoval podle zákona č. 99/1963 Sb, občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterými se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – o. s. ř.).
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238a o. s. ř. dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Jak je patrné z ustanovení §236 o. s. ř. dovoláním, jako mimořádným opravným prostředkem, lze napadnout pouze ta rozhodnutí odvolacího soudu, u kterých to připouští zákon. Musí tedy jít o pravomocná rozhodnutí, jimiž se odvolací řízení končí (§237 o. s. ř.) a která odvolací soud vydal jako soud druhého stupně (s výjimkou rozhodnutí uvedených v §238 o. s. ř., jež stanoví výluky z přípustnosti dovolání), leda by šlo o některé z rozhodnutí, která taxativně vyjmenovává §238a o. s. ř.; toto ustanovení připouští dovolání i proti konkrétně vyjmenovaným rozhodnutím vydaným odvolacím soudem, ovšem mimo odvolací přezkum. Dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu však popsané znaky nesplňuje, neboť je vydal odvolací soud, nikoli v rámci odvolacího přezkumu, a současně nejde o žádné z rozhodnutí vyjmenovaných v §238a o. s. ř. Je tedy nepochybně zřejmé, že proti napadenému usnesení odvolacího soudu zákon dovolání nepřipouští.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. Skutečnost, že odvolací soud uvedl v napadeném usnesení nesprávné poučení, nemůže přípustnost dovolání založit (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož např. i důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněného ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 51, ročníku 2008, pod pořadovým číslem 210).
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. června 2015
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu