ECLI:CZ:NS:2015:28.CDO.5200.2015.2
sp. zn. 28 Cdo 5200/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Miloše Póla a Mgr. Petra Krause a v právní věci žalobkyně Mgr. D. K. , H., proti žalované městské části Praha 8, se sídlem v Praze 8, Zenklova 1/35, zastoupené JUDr. Evou Kuchtovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Šimůnkova 1596/4, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 28 C 401/2009, o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. prosince 2013, č. j. 70 Co 508/2013-259, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 1. října 2013, č. j. 28 C 401/2009-229, takto:
Dovolací řízení se zastavují.
Odůvodnění:(§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. prosince 2013, č. j. 70 Co 508/2013-259, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 1. října 2013, č. j. 28 C 401/2009-229, kterým soud prvního stupně žalobkyni se zpětnou platností od 8. července 2010 odebral osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a zrušil ustanovení JUDr. Zuzany Mayerové, advokátky se sídlem v Praze 4, V Luhu 18, ustanovené žalobkyni pro toto řízení (výrok II.).
Odvolací soud vycházel ze zjištění, že žalobkyně pobírá starobní důchod, je současně spolumajitelkou rodinného domu s pozemky, jedinou vlastnicí dalšího rodinného domu a dalších pozemků, a na její osobu jsou evidovány dva osobní automobily a obytný přívěs. Tvrzení, že k její špatné majetkové situaci došlo „bez jejího přičinění“, považoval soud za zjevně účelové, nadto některé skutečnosti týkající se majetkových poměrů žalobkyně soudu zamlčela. Podle odvolacího soudu rozhodl soud prvního stupně ve věci osvobození žalobkyně od soudních poplatků správně. Co se týče splnění podmínek pro zastoupení žalobkyně advokátem, je soudu z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně i v řízeních, kde jí byl ustanoven zástupce, sama činila řadu početných a textově obsáhlých podání obsahujících i odkazy na judikaturu soudů vyššího stupně. K ustanoveným zástupcům se chová nedostatečně důstojně a k právní pomoci, která je jí poskytnuta na její žádost na náklady státu, přistupuje nepřípadně kriticky. Za této situace nelze žalobkyni považovat za osobu, která potřebuje zástupce k ochraně svých zájmů.
Proti usnesení městského soudu jakož i usnesení soudu obvodního podala žalobkyně dovolání, v němž vyjádřila svůj nesouhlas s nedůstojným jednáním s dlouhodobě nemocnými starobními důchodci a se zavádějícím rozhodnutím soudu. Vzhledem k jejím celkovým poměrům nelze setrvávat na poplatkové povinnosti, neboť tato povinnost by jí bránila v přístupu k soudu. Žalobu podala jako správkyně dědictví a případné náklady řízení by měly být započteny do dědické podstaty. Dovolatelka v rámci dovolání podala žádost o osvobození od placení soudních poplatků pro dovolání a o ustanovení advokáta pro sepsání dovolání a pro dovolací řízení.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zák. č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zák. č. 293/2013 Sb., kterými se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“.
Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015:
„1/ Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
2/ Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu §30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.“
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Dle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Dovolací soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolatelce v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. V řízení před soudy nižších stupňů bylo spolehlivě prokázáno, že poměry dovolatelky neodůvodňují osvobození od soudních poplatků. Dovolací soud se při posuzování otázky oprávněnosti žádosti dovolatelky o ustanovení zástupce pro dovolací řízení plně ztotožňuje s odůvodněním usnesení odvolacího soudu, zejména v tom, že otázka přezkumu poměrů dovolatelky byla v tomto řízení řešena již poněkolikáté a že dovolatelka účelově líčí svoje poměry jako neutěšené, přičemž uvádí zavádějící a neúplné údaje. Není možno dospět k závěru, že by dovolatelka byla nemajetnou osobou odkázanou pouze na příjem ze starobního důchodu, protože vlastní nemovitosti, jež nelze pokládat za nezbytné pro uspokojení její bytové potřeby, či automobily. Již z těchto okolností plyne závěr, že majetkové poměry dovolatelky neodůvodňují osvobození od soudních poplatků, a to ani částečné. Nejsou-li v případě dovolatelky splněny předpoklady pro její osvobození od soudních poplatků, nelze jí ani ustanovit zástupce pro dovolací řízení.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolatelce advokáta pro řízení o dovolání, a kdy dovolatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení, a to přesto, že k tomu byla vyzvána (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 8. července 2015, č. j. 28 C 401/2009-400), Nejvyšší soud podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jejím dovolání zastavil.
Žalobkyně dovoláním výslovně napadala, krom usnesení odvolacího soudu, také usnesení soudu prvního stupně. Funkční příslušnost Nejvyššího soudu k projednání takového dovolání však není dána, a protože jde o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, muselo být řízení o takovém dovolání postupem podle §104 odst. 1 o. s. ř. také zastaveno (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2002, sp. zn. 29 Odo 135/2001, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. prosince 2015
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu