Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.07.2015, sp. zn. 28 Nd 19/2015 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:28.ND.19.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:28.ND.19.2015.1
sp. zn. 28 Nd 19/2015 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců Mgr. Miloše Póla a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobkyně PhDr. M. P., B., zastoupené JUDr. Dalilou Pelechovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Čs. legií 1364/20, proti žalovanému Ing. D. P., K. V., zastoupenému Mgr. Janem Křivánkem, advokátem se sídlem v Plzni, Sady 5. května 46, o výživné manželky, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 43 C 243/2014, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto: Věc vedená u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 43 C 243/2014 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně. Odůvodnění: Nejvyššímu soudu byl předložen spis s návrhem žalobkyně na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 občanského soudního řádu – (dále jeno. s. ř.“). Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že s ohledem na svou osobní situaci, a to ze zdravotních důvodů na straně nezletilého syna D., není schopna s ním absolvovat cestu z B. do K. V. Dále tvrdila, že u Městského soudu v Brně se vedou dvě řízení, a to řízení o úpravu rodičovské odpovědnosti a řízení o rozvod manželství. Z výše uvedených důvodů odůvodňuje návrh na delegaci vhodnou i ekonomií řízení. Žalovaný s návrhem na přikázání věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně nesouhlasil. Podle žalovaného návrh žalobkyně je obstrukční, a to vedený snahou o prodlužování vyřízení věci. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený oběma dotčeným soudům – Okresnímu soudu v Karlových a Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána (srov. §12 odst. 3 o. s . ř.) posoudil návrh žalobkyně a shledal, že není opodstatněný. Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci nebo projednání po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci věci Městskému soudu v Brně odůvodňuje značnou vzdáleností mezi místem svého bydliště a sídlem příslušného soudu s tím, že je třeba přihlížet ke zdravotnímu stavu jejího nezletilého syna, avšak samy tyto okolnosti uváděné žalobkyní nelze považovat za natolik významné, aby mohly odůvodnit průlom do zásady zakotvené v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vést k přikázání věci jinému soudu ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště (sídlo, pracoviště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště (sídla, pracoviště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s organizačními, finančními a jinými problémy (např. může jít právě o péči o nezletilé dítě či nemocného člena rodiny), jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2009, sp. zn. 4 Nd 374/2009). Případnou nezbytnou osobní účast žalobkyně při určitém úkonu (účastnické výpovědi) je možno řešit též dožádáním podle §39 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 5918). Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalovaný s přikázáním předmětné věci Městskému soudu v Brně výslovně nesouhlasil. Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 16. července 2015 Mgr. Petr Kraus předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/16/2015
Spisová značka:28 Nd 19/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:28.ND.19.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20