ECLI:CZ:NS:2015:28.ND.307.2014.1
sp. zn. 28 Nd 307/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Miloše Póla a Mgr. Petra Krause ve věci žalobkyně GE Money Multiservis, s.r.o. , IČ 49241150, se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1422/1a, zastoupené JUDr. Milanem Novákem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída 15/16, proti žalovanému D. K. , O., o zaplacení částky 181.661,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 EC 29/2010, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 EC 29/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Opavě.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala u Obvodního soudu pro Prahu 4 žalobu, jíž se po žalovaném domáhala zaplacení dlužné částky, na niž jí dle jejího tvrzení vznikl nárok na základě s žalovaným uzavřené smlouvy o úvěru. V předmětné smlouvě byla mimo jiné sjednána prorogační doložka ve smyslu §89a o. s. ř. stanovící, že žalobkyně je oprávněna své nároky ze smlouvy uplatňovat u soudu příslušného dle jejího sídla, které bylo v době sjednání prorogační doložky v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4.
Žalovaný opakovaně poukazoval na svou nepříznivou finanční situaci a špatný zdravotní stav, jež mu ztěžují účast na jednání před Obvodním soudem pro Prahu 4, a vyslovil názor, že místně příslušným by v dané věci měl být okresní soud v místě jeho bydliště, tj. v Opavě.
Obvodní soud pro Prahu 4 upozornil žalobkyni na možnost postoupit projednávaný spor z důvodu vhodnosti dle §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Opavě. Žalobkyně ve svém vyjádření projevila nesouhlas s tím, aby věc byla postoupena soudu odlišnému od soudu místně příslušného dle prorogační doložky.
Obvodní soud pro Prahu 4 následně věc předložil Nejvyššímu soudu s návrhem, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Opavě z důvodu vhodnosti dle §12 odst. 2 o. s. ř. Soud zdůraznil, že žalovaný má v O. své faktické i trvalé bydliště a od počátku řízení žádal, aby věc byla projednána v O., neboť se na jednání před Obvodním soudem pro Prahu 4 nemůže dostavit pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Dle potvrzení České správy sociálního zabezpečení přitom žalovaný pobírá invalidní důchod. Soud dále uvedl, že v řízení doposud nebylo prováděno dokazování a s ohledem na vzdálenost sídla zástupce žalobkyně od hlavního města P., jakož i na z úřední činnosti soudu známou skutečnost, že se žalobkyně jednání osobně neúčastní, lze mít za to, že jsou dány mimořádné okolnosti pro delegaci věci z důvodu dle §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Opavě.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu.
V daném případě nelze usuzovat, že by byly splněny podmínky pro tento mimořádný postup. Není zřejmé, že by přikázáním věci Okresnímu soudu v Opavě, v jehož obvodu má žalovaný bydliště, bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího a po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci. Bude-li nutné provést výslech žalovaného v obvodu Okresního soudu v Opavě, nic nebrání tomu, aby žalovaný byl ve věci vyslechnut a s provedenými důkazy nebo jinými výsledky řízení seznámen prostřednictvím dožádaného soudu (§39 a §122 odst. 2 o. s. ř.). Okolnost, že žalovaný pobírá invalidní důchod, sama o sobě jednoznačně neosvědčuje, že jsou zdravotní komplikace na jeho straně takového rázu, že mu brání v cestě k příslušnému soudu. Z obsahu spisu se přitom nepodává, že by zdravotní stav ztěžující žalovanému cestu k příslušnému soudu byl náležitě doložen. Žalovaný si rovněž může zvolit svého zástupce pro řízení. Zmiňoval-li pak svou špatnou finanční situaci, jež mu brání si zástupce zvolit a pro niž by mu měl být zástupce ustanoven, ubírá jeho argumentům na přesvědčivosti, že se mu (jak se podává ze spisu) navzdory opakovaným výzvám soudu nepodařilo doložit, že by jeho tíživé životní poměry odůvodňovaly postup dle §138 o. s. ř. Nelze odhlédnout ani od toho, že byť doposud nebylo provedeno ve věci dokazování, v řízení již byla učiněna řada úkonů, během nichž se soud obeznámil s aspekty projednávaného sporu.
Nejvyšší soud České republiky tedy s ohledem na předestřené důvody návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Opavě podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. března 2015
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu