ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.2661.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 2661/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně KCP Invest, a. s., se sídlem v Praze 4, Táborská 29, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 26 68 29 07, proti žalovaným 1) Composite, s. r. o., se sídlem v Mostkovicích 529, PSČ 798 02, identifikační číslo osoby 26 96 95 64, 2) A. K., a 3) E. K. M., o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Cm 294/2012 (nyní pod sp. zn. 24 Cm 75/2014), o dovolání třetího žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2013, č. j. 12 Cmo 328/2013-47, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. listopadu 2013, č. j. 12 Cmo 328/2013-47, potvrdil usnesení ze dne 15. dubna 2013, č. j. 24 Cm 294/2012-31, ve znění usnesení ze dne 24. května 2013, č. j. 24 Cm 294/2012-38, jímž Městský soud v Praze odmítl jako opožděné námitky třetího žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 25. září 2012, č. j. 24 Cm 294/2012-10.
Dovolání třetího žalovaného proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud jako objektivně nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „o. s. ř.“), odmítl.
Učinil tak proto, že již v usnesení ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 2437/2013, uveřejněném pod číslem 42/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení, kterým soud prvního stupně odmítl námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost, není dovolání podle ustanovení §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. objektivně přípustné, když mimořádným opravným prostředkem, jenž v takovém případě slouží k prověření správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, je žaloba pro zmatečnost podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř.
Přípustnost dovolání přitom nezakládá ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001 a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. ledna 2015
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu