ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.3577.2013.1
sp. zn. 29 Cdo 3577/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce Plzeňské městské dopravní podniky, a. s. , se sídlem v Plzni – Východním Předměstí, Denisovo nábřeží 920/12, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 25220683, zastoupeného Mgr. Martinem Zikmundem, advokátem, se sídlem v Plzni, Šafaříkovy sady 2455/5, PSČ 301 00, proti žalovanému R. H. , o zaplacení částky 1 018 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 106 C 53/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. ledna 2013, č. j. 17 Co 572/2012-17, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 11. října 2012, č. j. 106 C 53/2012-8, jímž Okresní soud v Ústí nad Orlicí zastavil řízení o žalobě, jíž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 1 018 Kč s příslušenstvím.
Odvolací soud – vycházeje z ustanovení §109 odst. 1 písm. a/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. června 2011, sp. zn. 36 Co 13/2011, uveřejněného pod číslem 4/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – uzavřel, že po zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka není vůči němu možné žalobou uplatnit pohledávku, lze-li ji uplatnit přihláškou.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, maje za to, že napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení otázky, která nebyla doposud dovolacím soudem řešena, odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Konkrétně dovolatel namítá, že jeho pohledávka vůči žalovanému vznikla v průběhu lhůty pro přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení a ke dni jejího uplynutí nebyla splatná. Z toho dovozuje, že na daný případ nedopadá omezení uvedené v ustanovení §109 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona, a dovolatel tedy může uplatnit svou pohledávku za dlužníkem žalobou.
Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v ustanovení §238 o. s. ř. (a to ani omezení vyplývající z odstavce 1 písm. d/ označeného ustanovení, neboť jde o pohledávku ze spotřebitelské smlouvy), odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že napadené usnesení je v dovoláním otevřené otázce v souladu s níže uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Již v důvodech usnesení ze dne 30. listopadu 2011, sen. zn. 29 NSČR 16/2011, uveřejněného pod číslem 54/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud vysvětlil, že insolvenční zákon člení pohledávky dlužníkových věřitelů do několika skupin, u nichž formuluje různě předpoklady, za nichž mohou být tyto pohledávky uspokojeny v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka.
Tamtéž dodal, že pro pohledávky, které věřitelé uplatňují vůči dlužníku podáním přihlášky (§165 insolvenčního zákona), platí, že musí existovat (byť dosud nejsou splatné) zpravidla ke dni rozhodnutí o úpadku, nejpozději však ke dni přihlášení provedeného v propadné lhůtě vymezené rozhodnutím o úpadku.
K tomuto závěru (jemuž se napadené usnesení neprotiví) se Nejvyšší soud dále výslovně přihlásil též v rozsudku ze dne 31. března 2015, sen. zn. 29 ICdo 62/2014, uveřejněném pod číslem 85/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a důvod odchýlit se od něj nemá ani v poměrech dané věci.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., článku II., části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. listopadu 2015
Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu